Ladislav Bareš Knihy

Dějiny Egypta zdaleka nejsou jenom sfingy a pyramidy. Jeho historie po zániku úchvatných starověkých říší je neméně zajímavá a vzrušující, o čemž nás přesvědčí i kniha významných českých odborníků - egyptologů a arabistů. V současnosti patří mezi významné islámské státy, které nepochybně do světového vývoje zasáhnou nezanedbatelným způsobem. Nejstarší obyvatel nilského údolí o Faraoni a stavitelé pyramid o Impérium na dvou kontinentech: Nová říše o Pod nadvládou Řeků a Římanů o Zrození islámu a dobytí Egypta muslimskými Araby o Svatá válka křižáků a džihád muslimů Mamlúcký sultanát o Život a kultura ve středověku o Egypt pod osmanskou vládou o Francouzská expedice a její důsledky o Vláda Muhammada Alího Období britské okupace o Monarchie za krále Fu'áda o Palestinská válka a její důsledky o Násir a suezská krize o Blízkovýchodní konflikt Sádátova iniciativa a mírová smlouva s Izraelem o Prezident Mubárak a jeho elita o Islamistický extremismus a terorismus.

Kolektiv našich nejvýznamnějších egyptologů, kteří se už po několik desetiletí každoročně věnují archeologickým kampaním především v Abusíru, přináší ve stovkách přehledných a čtivých hesel soudobé poznání o nejrůznějších aspektech této unikátní a přes výzkumy stále tajemné egyptské civilizace.

Rozsáhlé původní dílo vědců Českého egyptologického ústavu. Úvodní dvě kapitoly jsou věnovány historii Egypta a egyptologii. Těžiště práce pak představuje více než 950 abecedně uspořádaných hesel týkajících se politických poměrů, hospodářství, náboženství, jazyka a písma, literatury, umění, významných osobností a událostí staroegyptské historie. Knihu doplňuje přes 600 ilustračních obrázků.

Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Za více než půl století od založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v roce 1958 a jeho činnosti v Egyptě od roku 1960 se českým egyptologům podařilo objevit a publikovat množství památek, od pravěkých skalních kreseb po vzácné papyry. Mnohé z těchto nálezů jsou dnes přístupné veřejnosti na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru a v egyptských muzeích v Káhiře, Sakkáře, Asuánu či Port Saidu, a část z nich se nachází i v Náprstkově muzeu v Praze. Česká veřejnost je pravidelně informována o práci českých egyptologů prostřednictvím vědeckých monografií, článků a populárních publikací. Dosud však chyběla práce, která by přiblížila umění starého Egypta prostřednictvím archeologických nálezů z českých výzkumů. I když výběr nálezů odráží charakter českých archeologických koncesí v Núbii, na memfidském pohřebišti a v Západní poušti, nabízí pestrou paletu památek. Čtenáři se mohou seznámit s principy staroegyptského uměleckého kánonu, uměleckým citem Egypťanů, jejich pojetím perspektivy, inspirací přírodou, citem pro materiál a detailní precizností.

Chufuova Velká pyramida je nejstarším ze Sedmi divů světa a jediným, jenž dosud stojí. Za použití nejmodernější počítačové grafiky oživuje kniha svět Egypta z doby 4. dynastie a ukazuje, jak a proč byla postavena tato nejneobyčejnější památka. Původ Velké pyramidy vedl k nesčetným spekulacím. Jak byli staří Egypťané, vybavení jen nejzákladnějšími nástroji, schopni stavět tak přesně? Jak se dopravovaly kamenné bloky, vážící některé až 40 tun? Jak dlouho stavba trvala? Jak žili odvedení dělníci, kteří ji stavěli? Teprve na počátku 21. století nacházíme odpovědi… Autoři sledují dějiny zkoumání gízského pohřebiště, od nejstarších řeckých a římských cestovatelů až po dílo A. Kirchera a J. Greavese o 800 let později. Zkoumají počátky a vývoj egyptologie, zajímá je spojení se svobodným zednářstvím i důsledky hromadné turistiky. Kniha se nevyhýbá i uvedení méně pravověrných teorií pyramidologů a všímá si, jak se Velká pyramida stala magnetem pro všelijaké šarlatány, kacíře a ztřeštěnce. Vydáno jako doprovodná publikace televizního seriálu Pyramida, poprvé vysílaného na BBC v roce 2002. Váz., 192 stran, 18,9 x 24,6 cm, celobarevná publikace. Přeložil doc. PhDr. Ladislav Bareš

A Mi MICSODA sorozat újonnan átdolgozott kötetében azokról olvashatunk, akik 5000 évvel ezelőtt a Nílus alsó folyása mentén megalapították államukat, mely három évezreden át dacolt az idő múlásával. Számos olyan lenyűgöző dolgot alkottak, melyek a kortárs látogatókat és a mai turistákat egyaránt ámulatba ejtik. Az érdeklődő választ kap könyvünkből a két legfontosabb kérdésre: Hogyan éltek az egyiptomiak a fáraók idején? Mit jelent az ókori Egyiptom az emberiség története számára?