Ikona Indie, otec a zakladateľ pojmu Satyagraha, jedna z najväčších postáv histórie, jednoduchý človek, ktorý svojou vytrvalosťou a húževnatosťou dokázal zmeniť pomery vo vtedajšej spoločnosti. Mohandás Karamčand Gándhí a jeho autobiografické dielo zachytavájúce Gándího pôsobenie do roku 1920, hlavne v Južnej Afrike kde bojoval za práva indických menšín.
Móhandás Karamčand Gándhí, zvaný „Mahátma“ (Velká duše), se už za svého života stal symbolickou a vůdčí osobností. Jeho myšlenky jako nenásilí a pravda, duchovní hloubka a politická angažovanost za svobodu mluví samy za sebe. Uspořádal Wolfgang Koralus.
Regroupe quelque cinq cents préceptes de Gandhi issus de textes et de discours, classés par thèmes : la maîtrise de soi, la religion, l'Etat. Des préceptes destinés à être lus et médités à raison d'un ou deux par jour.
Tato kniha se zabývá hlubokými duchovními kořeny Gándhího světských úspěchů. Svými vlastními slovy v ní odhaluje své intelektuální, morální a duchovní přístupy k božství.
Výběr z nejzajímavějších myšlenek legendárního indického myslitele a duchovního vůdce Mahátmy Gándhího na téma nenásilí v kolibřím vydání s četnými originálními perokresbami akademického malíře Milana Fibigera. Vhodné jako dárek pro všechny vyznavače Gándhího učení i jako inspirace k vlastním úvahám, případně polemikám s názory malého velkého muže, který vrátil Indům a příslušníkům jiných porobených národů politickou a občanskou svobodu a lidskou důstojnost.
Ve fiktivním rozhovoru předkládá autor svůj pohled na Indii, indický národ a jeho cestu k nezávislosti, na svět, náboženství a moderní civilizaci. Kniha zaujme jasností Gándhího rané vize, o jejíž uskutečnění později v Indii usiloval, a zejména hloubkou a ostrostí jeho kritiky moderní společnosti.
Vieles von dem, was Gandhi lehrte und selbst praktizierte, erscheint heute wie aus der Zeit gefallen. Fremd wirken sein unbedingter Wille zur Askese und sein frühes Gelöbnis der sexuellen Enthaltsamkeit. Merkwürdig klingen gerade in Zeiten explodierender Metropolen und einer schier unaufhaltsamen Industrialisierung seine Gedanken einer bäuerlich geprägten Gesellschaft. Und doch hat dieser religiöse Anarchist Spuren hinterlassen, hat er eine Saat gelegt, deren Früchte noch immer aufgehen. Seine Achtung vor allem Lebendigen, die sich nicht nur im Umgang mit anderen Menschen, sondern zum Beispiel auch in seiner Ernährung manifestierte, findet auch in unserer Zeit ein wachsendes Echo. Sein beispielloses Eintreten für Frieden und Freiheit aller Menschen bietet gerade unserer unruhigen globalisierten Welt, deren Schattenseiten uns täglich vor Augen treten, unentbehrliche Perspektiven.