Tibbles
- 24 stránok
- 1 hodina čítania







Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko, Kotyk, Král, Kremlička, Nowicki, Ohnisko, Olič, Palla, Pitínský, Pížl, Přidal, Reiner, Rozehnal, Rybáková, Řezníček, Salava, Slanina, Soukupová, Stančík, Stašek, Svěrák, Šanda, Šrut, Trojak, Vokolek, Voráč.
My lidé jsme už takoví, že nevydržíme chvíli na místě a neustále se musíme přesouvat, ať už z povinnosti, nebo dobrovolně. Do školky, do školy, rodiče do práce. O víkendu na chalupu k babičce a dědovi. O prázdninách na hory nebo k moři. Cestujeme rozličnými dopravními prostředky. Než ale začneš tuhle knížku číst, tak si nejdřív zkus vymyslet rým na slovo trolejbus.
Životní osudy mistra řezníka z Nelahozevsi rámují kuchařku specializovanou na maso. Kromě receptů si v ní můžete přečíst, jak se v minulosti dobytek nakupoval a porážel, jak se maso rozděluje a u proslavených pokrmů je uvedena stručná historie jejich vzniku. Co by bylo, kdyby se Antonín Dvořák nestal hudebním skladatelem, ale pokračoval by v rodinné tradici?
Jarmareční obrazy mistrně v písmeny přetransformírované aneb nostalgické čtení o Stollově trakaři, Stocheingerových klobásách, Stoříškových rousných bublácích, Storchově krupaření, Stockarově naturálně věrohodné imitaci mouchy březnovky v kazetě s monogramem, o požáru Stouračova gruntu, montgolfiéristech a C&K patentovaném klikounu samokrmném J. B. Stobořice čili kterak radní jezevce Balthasara vydražili a co za rébus detektivní z počinu jejich filantropického vzešlo.
Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.
Mám na krku Kristova léta jenže asi nemámpatřičný generační zážitkyna krkumatronu roztaženou od porodů a čábatakterý chtěj každou hovadinuco viděj v supermarketu."To je všeříkájící vizitka autora mladé básnické generace 90. let, která se smutnou ironií sleduje nastupující svět, vytržený z tradice a kořenů.
Brutální idiocie. Vulgárnost. Špína. Autentické diskuse z internetových serverů. Tohle není poezie. Je to čirá nenávist.
Nenechte se zmást, že je coby autorka uvedena lékařka MUDr. PhDr. Jarmila Beichtenová. Do regálu mezi odbornou literaturu tato kniha rozhodně nepatří. Skuteční autoři, Michal Šanda a Jakub Šofar, vyšli z poznatku, že o těch opravdu zajímavých prožitcích vlastně lidé nemluví. Spisovatelé hojně fabulují, ale psát o svých niterných záležitostech se odváží málokdo. Prohrábnout temnou sedlinu na dně duše. Pokud jsou vůbec takové příběhy vyprávěny, bývají vyprávěny pouze jedinému posluchači, a to psychiatrovi v rámci terapie. Šanda se Šofarem už nejsou žádní holobrádci – sedlina na dně jejich duší je hutná a temná.
Sestavit antologii z textů blues a o blues je složité i snadné zároveň. Problém je vlastně jen v jediném: kde narýsnout dělicí čáru, co ,,už" blues je a co ,,ještě" není. Co člověk, to jiný pohled. (ukázka z předmluvy) Vydáno u příležitosti festivalu Město čte knihu a festivalu Blues Alive v Šumperku.