Jiří Valoch Knihy

Dezider Tóth, od roku 1997 notárskym zápisom Monogramista T. D, patrí ku kľúčovým osobnostiam slovenskej výtvarnej scény druhej polovice 20. storočia. Pre jeho rozmanitú tvorbu je dôležitá práca so slovom a obrazom, z ktorých vytvára hravé diela. Venuje sa maľbe, akčnému a konceptuálnemu umeniu, tvorbe inštalácií a objektov. Publikácia Monogramista T. D prezentuje tvorbu tohto medzinárodne uznávaného umelca, ale aj vyjadrenia renomovaných kunsthistorikov. Takmer 500 strán reprodukcií, osobných výpovedí, ale aj kompletný súpis diela poteší každého milovníka umenia.

Rozsiahla monografia venovaná dielu Miloša Urbáska, významnej postave slovenského výtvarného umenia druhej polovice 20. storočia. Urbásek se zaoberal štruktúrovanou maľbou a grafikou, problémom geometrickej abstrakcie, či typografiou...

Vybral a sestavil Petr Dorůžka. I. Po stopách progresivního rocku (Petr Dorůžka) II. Brian Eno / Kam se ztratila rocková avantgarda (Petr Dorůžka) III. Industriální rock / Znovuzrození avantgardy (Josef Vlček) IV. John Cage, Laurie Anderson a jejich historky (Petr Dorůžka) V. Hlavou proti zdi (Jaroslav Šťastný) Život Johna Cage Post Scriptum Několik náhodných komentářů VI. Mezi hudbou minimální a populární (Petr Dorůžka) VII. Estetika hudebního minimalismu (Petr Kofroň) VIII. Fluxus (Petr Rezek) IX. Minimální a konceptuální umění (Jiří Valoch) X. Od nového ke starému (Petr Kofroň) XI. Quax Ensemble (Václav Zahradník) XII. Vzniká nová audiovizuální kultura? (Bohuslav Blažek) XIII. Jazzové záhumenky (Lubomír Dorůžka)

Eduard Ovčáček je velká monografie všestranného umělce (malíře, grafika, kolážisty, lettristy, autora vizuální a konkrétní poezie, tvůrce instalací a akcí), též výtvarného pedagoga (léta působícího na Ostravské univerzitě, předtím na Palackého univerzitě v Olomouci), v neposlední řadě organizátora uměleckého života po celénaší zemi (iniciátorem vzniku bratislavské skupiny Konfrontace, později pak Klubu Konkretistů, pořadatelem a účastníkem řady workshopů a sympozií). Je nositelem řady ocenění, zejména za svou grafickou tvorbu. --------------------------------------------------------------------------------

Kniha experimentální poezie vizuálního umělce Jiřího Valocha Bílé listy byla původně připravena k vydání pro brněnské nakladatelství Blok v roce 1968. Vydání publikace však překazila srpnová invaze a následná normalizace na přelomu 60. a 70. let. Kopie strojopisu se dochovala v archivu J. H. Kocmana, umělce a Valochova dlouholetého přítele, nebyla faksimilována, ale nově přesázena. Při sazbě bylo maximálním způsobem respektováno autorské rozvržení textu, primárně tam, kde bylo nositelem významu básní. Rukopis je vydán v původním znění, neprošel žádnou novou autorskou revizí nebo jinými typy redakčních zásahů. Doprovází ho teoretická stať Jana Pavlíka (Jiří Valoch), poprvé otištěna v angličtině (v překladu Gerty Pospíšilové, ředitelky Domu umění města Brna a životní partnerky Jiřího Valocha) v roce 1975 v italském nakladatelství Benjamina Carrucciho jako úvod k Valochově první monografii Poesia Visiva.Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.