Jan Rychlík Knihy

Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie, Banská Bystrica 14. - 15. apríla 2005.

Publikácia vychádza ako prejav uznania a úcty Ľ. Liptákovi, DrSc. pri príležitosti jeho významného životného jubilea. Osobitne poukazuje na jeho plodné pôsobenie v Historickom ústave SAV.

Politické zmeny v rokoch 1945-1948 a ich dopad ma povojnovú spoločnosť.

Reprezentativní publikace představuje více než 150 nejvýznamnějších předmětů Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy. Knihu uvozují slova generálních ředitelů Národního muzea a Slovenského národného múzea jako zástupců hlavních pořadatelů akce a dvě tematické studie od významných historiků – za českou stranu Jana Rychlíka, za slovenskou Dušana Kováče. Část sbírkových předmětů je otevřena nejvýznamnějšími dokumenty výstavy, které zásadně ovlivnily existenci první Československé republiky (založení státu i jeho rozbití v roce 1938). Následně jsou v katalogu předměty rozděleny podle jednotlivých výstavních témat, přičemž vyobrazení předmětu doplňuje jeho krátký příběh.

Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera profesora Jana Rychlíka, významného historika specializujícího se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny zemí jihovýchodní Evropy. Ve Vyšehradu vyšly jeho práce k dějinám Československa (Češi a Slováci ve 20. století a Rozdělení Československa 1989 - 1992, obě 2012) a zpracování dějin slovanských národů Balkánu (Mezi Vídní a Cařihradem, 2009). Svoji syntézu českých dějin původně napsal pro bulharské čtenáře a spojil své síly s bulharským bohemistou Vladimírem Penčevem, který je autorem kapitol věnovaných kultuře. Jan Rychlík důsledně zasazuje dějiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na východ. Název knihy se vrací ke sborníku Od pravěku k dnešku, sestavenému k šedesátinám Josefa Pekaře, na jehož pojetí českých dějin Jan Rychlík v mnohém navazuje.

U příležitosti dvaceti let od rozdělení společného státu Čechů a Slováků vychází v dalším vydání práce historika Jana Rychlíka, předního znalce dějin Československa a zároveň přímého účastníka procesu jeho rozdělení.

Nová kniha uznávaného historika přináší celkový pohled na dějiny Československa za socialismu. Jan Rychlík nezačíná své líčení „vítězným únorem“ 1948, ale už v roce 1945. Ukazuje, jak v poválečné situaci byly myšlenky socialismu přijímány většinou obyvatel, zároveň ale „třetí republika“ předznamenala perzekuce 50. let. V dalších kapitolách se věnuje stalinismu přelomu 40. a 50. let, období tání a tuhnutí po Stalinově a Gottwaldově smrti, „zlatým šedesátým“. Samostatná kapitola je věnována pokusu o reformu systému v roce 1968. V kapitolách o normalizaci a pádu komunistického režimu rozebírá příčiny stagnace režimu a jeho konce. Kniha, navazující na předchozí autorovy úspěšné práce, je komplexním přehledem politických, hospodářských i sociálních dějin období, jehož důsledky dodnes hluboce ovlivňují naši přítomnost.

Balkánský poloostrov, tradičně nepokojná a bouřlivá část Evropy, byl po větší část novověkých dějin bojištěm dvou velmocí, symbolizovaných dvěma metropolemi – habsburskou Vídní a osmanským Cařihradem. Právě osmanský Cařihrad – Istanbul se v této době stal hegemonem Balkánu a vládcem skutečně mnohonárodnostní říše. Autoři, znalci dějin jihovýchodní Evropy, jimž se soustavně věnují, sledují v této práci postupné utváření identit mnoha národů osmanského Balkánu, nelehké a komplikované formování jejich kultury a společnosti. Pozornosti se dostává národům slovanským – Chorvatům, Srbům, Bulharům, obyvatelům Bosny a Hercegoviny, Makedoncům – ale také Rumunům a Albáncům. Úvodní část knihy zařazuje dějiny balkánských národů v této epoše do širšího kontextu a rozebírá vznik, vývoj, strukturu a kulturu Osmanské říše jako jednoho z rozhodujících faktorů evropských dějin 16. až 20. století, jehož dědictví zůstává aktuální i pro Evropu dneška a její národy.