Edmund Husserl Knihy

Po vydání Prolegomen se Husserl rozhodl uveřejnit šest volně souvisejících logických zkoumání, která znamenala převrat v pohledu na povahu a výkony subjektivního vědomí. Husserl se v hlavní části svých analýz snaží ukázat, jak je možno skloubit realitu konkrétně se odehrávajících aktů, jež mají intencionální povahu, s jejich ideálně intencionální podstatou a jak je na tomto základě možno nově položit a vyjasnit problematiku poznání. Druhý svazek připravovaný k vydání obsahuje první čtyři logická zkoumání (I: Výraz a význam, II: Ideální jednota species a novější teorie abstrakce, III: K nauce o celcích a částech, IV: Rozdíl samostatných a nesamostatných významů a idea čisté gramatiky).

In diesem Buch wird die Entwicklung des Wissenschaftsbegriffs erörtert, beginnend mit der platonischen Logik. Wissenschaft wird nicht mehr als naive Betätigung verstanden, sondern als eine Disziplin, die ihre Methoden und Theorien bewusst rechtfertigt und auf prinzipiellen Einsichten basiert.

6. logické zkoumání Edmunda Husserla představuje nejvýznamnější ze všech šesti zkoumání druhého svazku jeho "průlomového díla". Právě toto zkoumání bylo nejvíce studováno další generací fenomenologů a mnohé z nich také silně ovlivnilo, jak přiznává M. Heidegger. Po položení obecných základů teorie intencionálního vztahu vědomí a jeho předmětu v 5.…

Druhá kniha z původně plánovaných tří svazků Idejí k čisté fenomenologii patří mezi filosofická díla první poloviny 20. století, jež základním způsobem ovlivnila myšlení Heideggera a Merleau-Pontyho. Husserl v ní prohlubuje obsahové porozumění fenomenologii a objasňuje její vztah k přírodním a duchovním vědám.

Polemický spis věnovaný problému uplatnění psychologické argumentace při výkladu logiky. Obsahuje zásadní diskusi a rozlišení psychologických a logických zákonů myšlení spolu s pozoruhodnými náběhy k obecnější fenomenologické problematice, které autor později zasvětil nejvýznamnější část svého filosofického působení.

Husserls Studien zum Zeitbewußtsein bilden in ihrer chronologischen Folge sachlich und historisch entscheidende Teilschritte auf dem Weg zur Grundlegung der Phänomenologie. Der 1928 von Edith Stein veröffentlichte Text verdeckt jedoch die Möglichkeit, die Fortschritte in der Analyse des Zeitbewußtseins methodisch nachzuvollziehen, und läßt seine Theorie in wesentlichen Punkten sogar als widersprüchlich erscheinen. Eine fruchtbare Auseinandersetzung mit dieser Theorie muß sich daher auf die hier edierten Manuskripte stützen. Vollständiger Abdruck des zweiten Teils (Ergänzende Texte zur Darstellung der Problementwicklung) von Band X der kritischen Ausgabe (Husserliana). Enthalten ist eine chronologisch angeordnete Sammlung von nachgelassenen Texten zur Zeitproblematik aus den Jahren 1893-1917. Sämtliche Anmerkungen sind der Husserliana entnommen, Korrekturen und Verbesserungen der Datierungen sind vorgenommen worden. Mit Einleitung, Bibliographie sowie Namen- und Sachregister.

Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého vědomí a fenomenologické pojetí rozumu.