Miloš Zelenka Knihy

Sborník soustřeďuje příspěvky českých slavistů k 13. mezinárodnímu kongresu slavistů (Ljubljana 15.–21. 8. 2003) ze sféry lingvistiky, literární vědy a historie, kulturní historie a kulturologie. Vychází pod záštitou Českého komitétu slavistů za spolupráce Slavistické společnosti Franka Wollmana a Literárněvědné společnosti AV ČR a s přispěním univerzitních slavistických pracovišť v České republice.

Kniha je impozantním dílem českých i zahraničních slavistů, kteří se zde zamýšlejí nad problémy disciplíny, která kdysi byla rodinným stříbrem českých humanitních věd a zakládajícím oborem řady univerzit.Dodnes význam vědy, která se zabývá slovanskými národy, nepoklesl, spíše naopak, když si uvědomíme, že součástí EU je Polsko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko, před branami EU stojí Černá Hora, Srbsko, možná i další jihoslovanské státy, dnes je to celkem asi 65 miliónů obyvatel: kromě toho východních Slovanů – Rusů, Ukrajinců a Bělorusů - na 200 miliónů a Ruskou federací pokrývají podstatnou část Asie (Sibiř).

Publikace Slavomíra Wollmana představuje soubor studií, jež se soustřeďují na vztahy české, slovenské, polské a lužickosrbské literatury k jiným literaturám ve střední Evropě, zejména k německé a rakouské, ale také k jiným slovanským literaturám v rámci mediteránního kulturního komplexu, meziliterárnosti a generální literatury. Práce navazuje na autorovy knižní studie Porovnávacia metóda v literárnej vede (1988) a Česká škola literární komparatistiky (1989) a na koncepce jeho otce Franka Wollmana a jeho komparatistické studie počínaje Slovesností Slovanů (1928) a konče Slavismy a antislavismy za jara národů (1968). Je doplněna rozhovorem s autorem, který vedla Anna Zelenková, a bibliografií jeho díla. Publikace je určena zejména literárním vědcům, komparatistům, obecně filologům, slavistům, historikům, kulturologům i studentům.

Kniha se z nejrůznějších aspektů zabývá slovanskou filologií jako moderní mezioborovou disciplínou. První část formuluje výhledy a perspektivy literárněvědné slavistiky a novodobé komparatistiky, dotýká se „meziliterární“ komunikace v středoevropském literárním prostoru, informuje o nových metodách literární teorie a také se pokouší o vymezení fenoménu světové literatury. Druhá část knihy zhodnocuje činnost význačných českých slavistů a komparatistů v meziválečném období (R. Jakobson, K. Krejčí, E. Ljackij, A. Pražák a R. Wellek).

Dosud nepublikovaný vzpomínkový text významného literárního historika a předsedy Revoluční české národní rady Alberta Pražáka (1880-1956), nazvaný Politika a revoluce (1949), vychází v kritickém vydání, doplněn literárněvědnou a historickou předmluvou a fotografickou přílohou. Paměti zajímavým způsobem zachycují intelektuální a duchovní atmosféru meziválečného Československa a protektorátního období. Z čistě historického hlediska představují -- kromě osvětlení Pražákovy biografie -- jednak text originální pramenné hodnoty, dokumentující zejména přípravy a průběh Pražského povstání v květnu 1945, jednak esteticky koncipovanou literaturu faktu na pomezí věcného a krásného písemnictví, která pesimistickou linii Pražákova subjektivního životního osudu "nepolitického politika" konfrontuje s tíživou realitou dobových událostí a s přesnou charakteristikou konkrétních osobností

Czech English, German

Focusing on a critical analysis of Central Europe, the book delves into its historical, geopolitical, and cultural-spiritual dimensions. It emphasizes a comparative research approach to demystify the region, shedding light on its complexities without succumbing to romanticized narratives. The work aims to provide a nuanced understanding of Central Europe's contemporary significance.