Philippe Claudel je francúzsky spisovateľ, ktorého tvorba sa ponára do hlbín ľudskej duše a skúma zložité etické otázky. Jeho písanie sa vyznačuje sugestívnou atmosférou a prenikavým psychologickým vhľadom, čím vťahuje čitateľov do svojbytných svetov. Claudelov jedinečný štýl prináša silné emócie a podnetné myšlienky. Jeho literárny prejav je majstrovským zobrazením ľudskej skúsenosti.
Dans "Le Rature", un père se souvient de ses journées de pêche avec son fils, partagé entre nostalgie et espoir. Le récit évoque leur lien à travers des gestes simples et une connexion profonde avec la mer. Le père se demande si son fils, devenu pêcheur, reviendra un jour.
Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším zjednodušení námět světově proslulého románu Philippa Claudela. Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou. Limitovaná edice s odlišnou variantou obálky s otevřeným hřbetem na plátnu (švýcarská vazba), jednotlivé kusy číslovány v dolním rohu, jak na boxu, tak na samotné knize.
A collection of interconnected short stories meditating on Germany's past, present and future
Na fiktívnom ostrove medzi viničom, olivovníkmi a kaparami, v tieni nevyspytateľnej sopky žije uzavretá komunita svojimi radosťami a starosťami. Lenže jedného dňa more vyvrhne tri mŕtvoly, tri tmavé mladé mužské telá. Objaví ich stará učiteľka na rannej prechádzke so psom. Privolá starostu, príde lekár, objaví sa učiteľ. Čo teraz? Čo si počať s tromi mŕtvymi? Aféra s migrantmi by mohla poškodiť sľubný projekt kúpeľov, do ktorého starosta vkladá veľké nádeje... Je možné tváriť sa, že sa nič nestalo? Claudelov príbeh (by) sa mohol odohrať hocikde.
Der Abschied von seinem besten Freund Eugène ist für den Erzähler Anlass, über die wichtigen Fragen des Lebens nachzudenken. Er selbst befindet sich gerade an einem Wendepunkt – der freundschaftlichen Trennung von seiner Ex-Frau Florence und der Begegnung mit der jungen Anthropologin Elena, deren Küsse nach Orangen schmecken. Zwischen zwei wunderbaren Frauen, zwischen der Erinnerung an geliebte Gesichter und dem Licht unerwarteter Begegnungen, entspinnt sich eine Geschichte, die wahrhaftig ist und anrührend und an deren Ende neue Kraft und das Versprechen des Lebens stehen.
Un cinéaste au mitan de sa vie perd son producteur et meilleur ami, Eugène. Cette mort l'incite à revenir sur sa propre histoire, les rencontres féminines et professionnelles qui l'ont émaillée, et plus largement à réfléchir sur la place qu'occupe la mort dans la vie. Le tombeau d'Eugène devient alors synonyme de réconciliation avec lui-même.
Ein bedeutender literarischer Autor Frankreichs erinnert sich an seine glückliche Jugend in 63 Düften. Dieses charmante Geschenkbuch ist eine Hommage an das ländliche Frankreich. Philippe Claudel erzählt seine Lebensgeschichte, die in Dombasle-sur-Meurthe, einem Dorf am Fuße der Vogesen, verwurzelt ist. Der Duft von Akazien weckt Erinnerungen an Frühlingsfahrten mit dem Fahrrad zu Freunden. Er genießt die Gerüche, wenn seine Großmutter einen mit Knoblauch gewürzten Hasenbraten zubereitet, und begleitet sie zum Waschplatz, wo er ins seifige Wasser springt. Onkel Dédés Pullover riecht nach Gauloises. Eine besondere Verbindung hat er zu seinem Vater, mit dem er an den Flüssen Meurthe und Digue angelt. Im Januar durchdringt der Duft von Schnaps aus einer abgelegenen Hütte die Luft, während im Frühjahr die Doldenblütler betören. Im Sommer fährt Philippe mit dem Fahrrad an den frisch gemähten Feldern zur Bäckerei, um Baguette zu kaufen. Nach einem Gewitter liegt der erdige Duft von Regen in der Luft. „Ich radele mit geschlossenen Augen und berausche mich am Duft der Blüten und der fiebrigen Freude, die der Frühling jedes Jahr mit sich bringt. Die Tage werden endlos sein, genau wie unser Leben.“
From the sizzling sharpness of freshly cut garlic to the cool tang of a father's aftershave; the heady intoxication of a fumbled first kiss to the anodyne void of disinfectant and death, this is a decadently original olfactory memoir. In sixty-three elusive episodes we roam freely across the countryside of Lorraine, North-East France, from kitchen to farm to a lover's bed. Recognising the bittersweet nostalgia of a scent that slips away on the summer breeze, Claudel demonstrates again his impeccable grasp of the personal and the universal, interweaved with a rare self-deprecating charm. This is an evocative patchwork at once earthy and ethereal, erotic and heart-breaking. Claudel permits us a glimpse of moments that have driven him to delight or despair, creating through the fading aromas of the past fragments of humour, insight and quite intangible beauty.
Una fría mañana de noviembre, tras un penoso viaje en barco, el señor Linh desembarca en un país que podría ser Francia, donde no conoce a nadie y cuya lengua ignora. El señor Linh huye de una guerra que le ha robado todo menos a su nieta, un bebé llamado Sang Diu. Instalado en un piso de acogida, el señor Linh sólo se preocupa por ella, su única razón de existir hasta que conoce al señor Bark, un hombre robusto y afable. Un afecto espontáneo surge entre estos dos solitarios que, capaces de comprenderse en silencio, se encuentran regularmente en un banco del parque. Pero una mañana, los servicios sociales conducen al señor Linh a un hospicio que no está autorizado a abandonar. El coraje y la determinación del anciano conducirán a un inesperado desenlace, profundamente conmovedor. Una exquisita fábula sobre el exilio y la soledad o, lo que es lo mismo, la lucha por preservar la identidad. Su estilo narrativo extremadamente depurado, casi minimalista, marca un punto de inflexión en la trayectoria de Claudel, ganador del Premio Renaudot 2003.
Vaders aftershave, moeders zonnebrand, het zijdeachtige haar van zijn eerste geliefde, Gauloises en Gitanes, kaneel voor op de taart en in de glühwein, kooltjes om je warm te houden, inktpotten op school, hooi op de velden, de trui van een oom... In 63 teksten beschrijft Claudel evenzoveel geuren uit zijn verleden. Stuk voor stuk roepen ze een vergeten wereld op waar nog flarden van bestaan: zoete en bittere geuren, soms eenvoudig, soms complex. Als nooit tevoren beschrijft Philippe Claudel zijn wortels, de streek rondom Nancy waar hij vandaan komt, het stadje Dombasle-sur-Meurthe waar hij geboren is en nog altijd woont, zijn ouders en zijn zussen. In de loop van het boek ontstaat een landschap van naaldbomen, beekjes en akkers van zwarte aarde. Een wereld van eenvoudige, oprechte mensen die sterven in het bed waar ze geboren zijn. Met dit boek brengt Claudel hun een eerbetoon, maar daarnaast vertelt hij voor het eerst en 'ondanks zichzelf' over zichzelf.
