Josef Svatopluk Machar Knihy

Feuilletonů kniha desátá. Psáno v letech 1906-1907.

Básnické dílo Josefa Svatopluka Machara (1864—1942), iniciátora a hlavního tvůrce manifestu České moderny, stojí u základů moderní české poezie. Věcná reálnost, provokující ironie a zdůrazněný individualismus jeho veršů popřely ideály ruchovsko-lumírovské generace a ustavily novou básnickou poetiku. Česká knižnice v tomto svazku přináší Macharovu prvotinu Confiteor... (1887), která svého času způsobila skandál, jeden z nejbouřlivějších v dějinách české literatury (autor byl označen za nemorálního cynika a nihilistu), a soubor veršovaných příběhů Zde by měly kvést růže... (1894), portréty žen, jež se stávají obětí pokrytectví a konvenční morálky. Machar se v této sbírce z dnešního hlediska jeví jako předchůdce genderové kritiky měšťácké společnosti. Svazek edičně připravil a komentoval znalec autorova díla Bohumil Svozil.

Básně z let 1886–1889. Sestává z částí Planý mák, Smutná erotika, Poslední pohádka. Později byly texty ve sbírce zařazeny také do souborného vydání Confiteor, a to pod názvem Confiteor... III.

Vybral a uspořádal Michal Bystrov. Osmdesát let po smrti J. S. Machara se čtenářům poprvé dostává do rukou výbor z prakticky kompletní tvorby tohoto výrazného prozaika, básníka a politika. Ve více než sedmi desítkách vydaných publikací se jednomu z nejosobitějších českých autorů přelomu 19. a 20. století podařilo zachytit tragiku i komiku mnoha dramatických dekád: od rozpadu Rakouska-Uherska přes vznik samostatného československého státu až po rozčarování z vývoje první a druhé republiky. Význam J. S. M. jako suverénního mistra literárních portrétů a především jako ohnivého, neúplatného i nesmírně vtipného fejetonisty, komentátora a glosátora - s typicky zamračeným pohledem, železnou disciplínou, pečlivě formulovaným kodexem cti a přísnou dikcí, za níž se ovšem skrývá notná dávka humoru a empatie - dodnes přesahuje hranice tuzemské publicistiky. Co víte, vy dnešní, čím byl Machar? Není dnes takového, žádný básník se mu nevyrovná silou a elánem, se kterými nás popadl a vedl. A žádné dnešní přehodnocování nezmenší to, co Machar byl. Jeho dílo je dějinná událost jako vyhraná bitva v poli. Karel Čapek

Sbírka historické epiky, obrazná podobenství o současnosti, využívající mj. námětů z dějin. Jedna z nejvýznamnějších Macharových sbírek, v níž přináší ohlasy nástupu České moderny, ale i rozčarování z jejího rozpadu. Ozývá se zde kritický pohled na patetické vlastenectví, církev a klerikalismus. Objevuje se, v pozdějších sbírkách rozpracované, hledání paralel mezi současností a historií.

Čtyři knihy sonetů jsou sbírkou původně čtyř samostatných knih psaných v letech 1890 až 1892 a pojmenovaných podle ročních dob. Ve sbírce jsou tyto knihy řazeny nikoli tak, jak jdou roční doby za sebou, ale podle pořadí, v jakém byly psány a vycházely: Letní sonety (1890/1891), Zimní sonety (1891/1892), Jarní sonety (1892/1893) a Podzimní sonety (1892/1894). Stejně jako v celém Macharově díle, se i v této sbírce prolíná subjektivní lyrika s kritikou měšťácké společnosti, lhostejnosti, pokrytectví, falešné morálky i prázdného vlastenectví. Zamýšlí se zde nad soudobým světem moderní civilizace a vyjadřuje pocity mladé generace, pocity zklamání, ale i prosazování individuality, zájmu, aktivity. To vše je pro nás stále aktuální.

Přináší popisy vídeňských osobností a vlastních známých autora i řadu dalších fejetonů.