Ve středu Evropy vedou zdejší demokracie boj s extremismem na svém území. Zvolily si k tomu nástroje militantní demokracie, tedy konceptu, který reaguje na tragické zkušenosti s autoritativními a totalitními režimy a hnutími z dvacátého století i na působení současných extremistů. Rozpouštění stran, tresty za užití extremistických symbolů či popírání holokaustu, zákazy nenávistných shromáždění. Tato a podobná opatření mají potlačovat ty, co ohrožují demokracii. Vyvolávají však současně i bouřlivé společenské diskuse o tom, co je vhodné, přiměřené a spravedlivé. V této monografii jsou analyzovány a srovnány militantní demokratické režimy v Německu, Rakousku, České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Jedná se o první takto podrobné zpracování tohoto aktuálního tématu v českém prostředí.
Štěpán Výborný Knihy



Nenávistný internet versus právo
- 164 stránok
- 6 hodin čítania
Svoboda projevu jako základní princip demokracie je v poslední době silně ovlivněna nástupem internetu, který umožňuje rychlé a anonymní šíření informací za nízké náklady. Tento fenomén přinesl nejen porušování autorského práva, ale také masivní šíření nenávisti. Evropské demokracie se nyní potýkají s otázkou, jak v rámci konceptu bránící se demokracie čelit zneužívání svobody slova v online prostředí. Klíčovým problémem je internacionalizace internetu, která narušuje státní hranice a komplikuje potírání virtuálních nenávistných projevů kvůli různým právním rámcům a přístupům k svobodě projevu. Teoretický základ se opírá o koncepci bránící se demokracie, přičemž autor zkoumá její politologické a právní aspekty. Analyzuje různé formy nenávistných projevů na internetu a možnosti, které český právní řád nabízí pro jejich zadržení. Zkoumá ústavněprávní východiska svobody projevu a jejich proměnu v online prostoru, stejně jako nástroje trestního a správního práva v boji proti virtuální nenávisti. V mezinárodním kontextu se zaměřuje na spolupráci evropských států a odlišný přístup v USA, který ovlivňuje i české prostředí.