David Bohm Knihy

Na svete už nie je veľa miest, kam by ešte nevkročila ľudská noha. Akoby už nebolo čo objavovať. A práve to je tá najnáročnejšia úloha objavovať svet odznova a spôsobom, akým sme ho ešte nevideli. Naučiť sa užívať si jeho bohatstvo a pestrosť tak, aby sme po sebe nezanechali ekologickú katastrofu. Aby svet ostal fascinujúcim miestom aj o tisíc rokov pre tých, ktorí prídu po nás. Fenomén južného svetadielu autor David Böhm skúma z rôznych uhlov pohľadu a vždy sa snaží vypichnúť to najdôležitejšie. Nastoľuje otázky, ktoré majú presah aj do bežného nepolárneho života. Vďaka tomu, že Böhm podnikol výpravnú cestu na Antarktídu, mal možnosť zažiť nepoznané na vlastnej koži a následne to hravou formou preniesť do knihy. Tá v roku 2020 vyhrala prestížne literárne ocenenie Magnesia litera.

Jaké tajemství skrývá slavný Chudý kraj Maxe Švabinského? Který umělec přijde ve válce o ruku, a přesto se stane světoznámým fotografem? Kdo jsou dva proslulí architekti, kteří u nás během jednoho roku postaví dvě výjimečné stavby? Který malíř maluje svůj nejslavnější obraz rovných padesát let? Kdo z našich výtvarníků inspiruje japonského režiséra k natočení Godzilly? Který český grafik změní způsob telefonování v Americe? A jak to, že znají obyvatelé Londýna tak dobře život v moravských Bedřichovicích? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v této výpravné publikaci, která jedinečně kombinuje text, ilustraci a komiks. Její autoři – Ondřej Horák a duo výtvarníků Jiří Franta & David Böhm – vás provedou neklidným územím českého výtvarného umění od roku 1900 až do současnosti. Po oceňovaném titulu „Proč obrazy nepotřebují názvy“ přichází nakladatelství Labyrint s další výjimečnou knihou, která srozumitelným a zábavným způsobem přibližuje komplikovaný svět moderního umění

Východiskem pro tyto rozhovory byla otázka: "Jaká je budoucnost lidstva?", říká ve své předmluvě dr. David Bohm. A pak pokračuje: "Tato otázka je nyní životně důležitá pro každého, poněvadž je naprosto zřejmé, že moderní věda a technika daly nesmírné možnosti destrukci."

Ein Wimmelsachbuch mit vielen Seiten zum Aufklappen. Seit wann gibt es Museen? Wie wird dort gearbeitet? Wie entsteht Kunst? Ein Kunstmuseum ist ein Ort, an dem Kunstwerke ausgestellt werden. Aber seit wann gibt es eigentlich Museen und wie haben sie sich im Lauf der Zeit verändert? Wie werden die Werke präsentiert, wie kümmern sich Museen und Galerien um sie und wie organisiert man eine Ausstellung? Die Autoren - Kunsthistoriker und Kuratoren - laden uns zu einem Blick hinter die Kulissen ein, in die Welt der Museen und Galerien, wo unerwartete Begegnungen lauern und spannende Geschichten zu entdecken sind. Ausgezeichnet mit dem BOLOGNARAGAZZI AWARD - SPECIAL MENTIONS Auf der Longlist für das WISSENSCHAFTSBUCH DES JAHRES

Publikace vydaná při příležitosti stejnojmenné výstavy Nic není problém 17.6. - 1.10.2023 v zóně 8SMIČKA v Humpolci. Tři negativní slova NIC NENÍ PROBLÉM, kterými se lidé paradoxně snaží navodit atmosféru bezstarostnosti. Tři autoři tvořící společně jednu kresbu. Tři týdny práce v bytech obyvatel Humpolce. Tři místnosti s lightboxy, naplněnými pohledy do cizích interiérů. Tři hlavy. Tři štětce. 16 kreseb.

Co je to skica? Jak vznikne něco, co ještě před chvílí neexistovalo? Jak se rodí dílo, za jakých okolností a jak se nápad formuje? Co předchází skice a jak samotná situace vypadá? Výtvarník David Böhm se snaží ve své nové autorské knize tyto otázky zodpovědět prostřednictvím originálních kresebných experimentů, teoretických úvah a rozhovorů se současnými umělci (Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Kateřina Šedá, Viktor Pivovarov, Alena Kotzmannová, Pavla Sceranková a Vladimír Kokolia).

Unikátní africký komiks pro děti i dospělé od finalisty letošní Chalupeckého ceny. Poetické, trochu absurdní, místy až černé - takové jsou krátké pohádkové příběhy této knihy. Většina z nich vychází z tradičního afrického folkloru, i když v podání dětských vypravěčů dost osobitě upraveného. Do Čech ke kreslíři Davidu Böhmovi texty doputovaly v zavazadle jeho sestry Terezie jako štos slohových prací z malé středoafrické školy. Obrazotvornost černého kontinentu nemilosrdně bourá naši evropskou představu o tom, jak má vypadat pohádka. Pro děti lehce šokující, pro dospělé jednoznačně osvěžující komiks.

Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout. V novém výboru, s novými ilustracemi. Třeba pro srovnání s výbory staršími, jako Nonsens (1997) nebo Ostrov, kde rostou housle (1987). Některá jména se nabízela sama a nelze je pominout, za jinými bylo třeba jít a hledat. Výsledek je pak zábavným a užitečným čtením pro děti, mládež i rodiče. Nesmysl má totiž své místo v každém věku, kdekoli na světě. A škoda každého nesmyslu, který padne vedle. Protože bez nesmyslu by se smysl špatně poznal. Originální výbor nonsensové poezie od zkušeného editora Radima Kopáče ilustroval známý výtvarník několikrát nominovaný na Chalupeckého cenu, David Böhm. Jen při té spanilé jízdě dávejte dobrý pozor: Nesmysl je dobrý sluha, ale zlý pán!

Přednášky a debata anglického teoretického fyzika o novém pojetí skutečnosti, o vztahu fyzického a mentálního vědomí, o náboženství a vědě.

Asi těžko bychom hledali výraznější osobnost válečné generace, než jakou byl Jiří Kolář (1914–2002), básník, prozaik, dramatik a výtvarník, člen Skupiny 42 a jeden z autorů, kteří zásadním způsobem ovlivnili vývoj poválečné české literatury.Jako mnoho jiných autorů, kteří se režimu nezamlouvali, psal Kolář také pro děti, často ve spolupráci s Josefem Hiršalem – takto vznikl například Kocourkov nebo Paleček. V roce 1964 také doprovodil texty výtvarný deník Vladimíra Fuky V sedmém nebi. Spolu s dalšími autory pořídil začátkem šedesátých let výbor z dětské literatury 19. století nazvaný Zlatý věnec. Letos si připomínáme sté výročí narození Jiřího Koláře a při té příležitosti Albatros vydává třetí svazek edice Stoletý kalendář. Výbor Co by sis přál sestavil Petr Šrámek a kromě dětských knih Jiřího Koláře si vzal k ruce i sbírku z konce šedesátých let Návod k upotřebení nebo básnický deník z posledních let života Záznamy.