Josef Kalous Knihy

Když jsem po úraze ve dvanácti letech přestal vidět, nastoupil jsem do školy pro nevidomé v Praze. Tím jsem se dostal do úplně jiného světa. Do té doby jsem žil bezstarostným klukovským životem na venkově obklopen pestrou přírodou. O hudbě jsem neměl žádné vědomosti. V této škole každý žák hrál na nějaký hudební nástroj. Takřka v každé místnosti stál klavír. Ladiči, kteří je chodili ladit a opravovat mne do tajů své práce ochotně zasvěcovali. Tím mi velmi usnadnili rozhodování o mém budoucím zaměstnání. Být ladičem pian znamená neustále cestovat. S touto skutečností jsem se vyrovnal tak, že jsem si z vyhledávání adres vytvořil adrenalinový sport, který již provozuji 48 let.

Začalo to na Šumavě někdy po první světové válce, když její otec šumavský kolář na své svatbě oznámil nevěstě, že na Šumavě nezůstanou, že ho to táhne do světa a nevěsta mu odpověděla: „S tebou půjdu, až na kraj světa!“ A šli. Marie se jim narodila v Dolním Rakousku, zakotvilive Francii. Tam se začal odvíjet dramatický příběh Marie, takřka neuvěřitelný příběh lásky a obětavosti statečné ženy, jež čelila mnoha životním peripetiím a sama vychovala pět synů, pracovitých a samostatných mužů.