Karl Jaspers, pôvodne lekár a psychiater, sa vo svojej filozofii zameral na hlboké otázky ľudskej existencie a psychopatológie. Jeho diela skúmajú povahu psychických porúch, najmä s dôrazom na metódy diagnostiky a pochopenie subjektívnej skúsenosti pacienta. Jaspersov inovatívny biografický prístup, ktorý analyzuje symptómy v ich životnom kontexte, ovplyvnil modernú psychiatriu. Jeho neskoršie filozofické dielo nadviazalo na témy z psychológie a skúmalo existenciálne problémy, čím si získal rešpekt v európskom myslení.
Jeden z najvýznamnejších filozofov 20 storočia (1883–1969), spoluzakladateľ nemeckej filozofie existencie, v prístupnej a koncentrovanej podobe podáva svoje zásadné názory na povahu ľudského jestvovania vo svete. Hlavnú pozornosť venuje pojmu transcendencie a spôsobom jeho zachytenia vo filozofických, náboženských či vedeckých obrazoch sveta. Túto knihu považuje odborná čitateľská verejnosť za Jaspersov filozofický závet.
Karl Jaspers, jeden z najvplyvnejších mysliteľov 20. storočia, pokladal dielo Friedricha Nietzscheho za najvýznamnejšiu filozofickú udalosť, aká sa v Nemecku odohrala po zavŕšení klasickej etapy vývinu nemeckej filozofie. Okrem rozsiahlej monografie venovanej Nietzschemu sa jeho myslením zaoberal v rade ďalších prác. Patrí medzi ne i jeho prednáška Nietzsche a kresťanstvo z roku 1938, ktorú pre potreby knižného vydania prepracoval v roku 1946. Jaspers v nej tematizuje jednu z najkontroverznejšie prijímaných zložiek Nietzscheho myslenia – jeho kritiku kresťanstva, nadväzujúcu na jeho známu východiskovú tézu "Boh je mŕtvy". Jaspersove závery, ktoré nespochybnil ani ďalší vývin európskeho nábožensko-filozofického a teologického myslenia, nadobúdajú zvláštnu aktuálnosť práve v súčasnej neskoromodernej dobe hlbokých otrasov základných pilierov európskej kultúry. Jaspersova štúdia, ktorá v Nemecku dočkala viacerých vydaní, na Slovensku vychádza v preklade Patrície Elexovej v edícii filozofických textov IDEA.
Súbor piatich prednášok z roku 1935 patrí k najdôležitejším predvojnovým filozofickým prácam. Tematicky vymedzená skúmaním vzájomného vzťahu vedy a metafyziky, upresňovaním hranice vedeckého poznania.
Prednášky Karla Jaspersa, ktoré odzneli pôvodne v Bavorskom rozhlase, neboli o malých filozofických otázkach či o základoch filozofického myslenia. Mali vyprovokovať poslucháča, aby sa vydal cestou myslenia a zistil, o čo vlastne vo filozofii ide. Malá škola filozofického myslenia znamená, že empirické a racionálne myslenie dovedieme až do krajnosti tam, kde sa nám ukazujú východiská. Vydanie prvé
Karl Jaspers, významný predstaviteľ filozofie existencie, patrí k najvplyvnejším mysliteľom 20. storočia. Táto jeho práca tvorí obvykle samostatne vydávaný úvod k jeho rozsiahlej monografii Veľkí filozofi z roku 1959. Súbor štyroch štúdií je venovaný životu, dielu a najmä svetodejinnému pôsobeniu najvýznamnejších osobností dejín, ktoré „ovplyvnili ľudské bytie ako nijakí iní spomedzi ľudí“. Hoci možno váhať, či ich vôbec nazvať filozofmi, predsa podnietili vznik a vývoj mohutných filozofických myšlienkových hnutí. Ich trvalé pôsobenie neustáva ani po tisícročiach a ich odkaz je mimoriadne aktuálny aj dnes, v dobe globálnych otrasov ľudskej civilizácie, ktorá je zároveň dobou hľadania záchytných nosných bodov ľudského života. Preložila Patrícia Elexová, dizajn a zalomenie Peter Brunovský. Vychádza edícii IDEA.
Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.
Diese sechs Vorlesungen, die Karl Jaspers 1947 in Basel hielt, bilden eine wichtige Ergänzung zu seinen großen Werken. In ungemein klarer Konzeption umreißen sie das Verhältnis der Philosophie zum metaphysischen Glauben und seinen Entartungen wie Dämonenglaube und Nihilismus. Gleichzeitig vermitteln sie in sehr konzentrierter Darstellung die Ausgangspunkte und den Grundgehalt des Jaspers’schen Denkens.
Autorova habilitační práce Duchovní situace doby vyšla poprvé roku 1931, bez nadsázky bychom však mohli tvrdit, že je výstižným popisem i duchovní situace naší současné doby. Proč vůbec Jaspers volí tento titul? Člověk podle něj nejen je, ale i svobodně rozhoduje, co je; je tedy duchem a duchovní situace je situací člověka. V této situaci člověku pomáhají a zároveň jej ohrožují technika, masový řád společnosti, práce, reklama, sport. Člověk je nejvíce ohrožen ve své svébytnosti, v práci i ve společnosti dostává zelenou bezohledné šplhání výš a výš, znalost průměru a schopnost jím manipulovat, jedinec se stává lhostejným, za peníze lze koupit vše. Kromě pocitu životní úzkosti se dostáváme třeba i k analýze závisti a k problémům, jež přináší masové sportovní fanouškovství, zaměřené na vybití násilných lidských pudů. S Jaspersovými návrhy na řešení tehdy i dnes povážlivé situace člověka sice nemusíme vždy souhlasit, podstatné však je, že nás stále nutí k přemýšlení a ke snaze, abychom se k ní postavili jako svébytní, odpovědní lidé. Už jen to svědčí o časem nepominutelné kvalitě Jaspersova díla, jehož potenciál může plně zaujmout a oslovit i dnešního čtenáře.
Třísvazková kniha Karla Jasperse Philosophie představuje zásadní dílo tohoto německého filosofa. Právě v tomto díle, které vyšlo v roce 1932, Jaspers poprvé podrobně vyložil svůj nový filosofický koncept, na němž intenzívně pracoval po celá dvacátá léta. Tuto svou filosofickou koncepci pak v podstatných obrysech držel a nadále rozvíjel po celý svůj život. Jaspersova Philosophie má pro poznání jeho myšlení zcela rozhodující význam a neexistence českého překladu této knihy představuje výrazné desideratum. Nakladatelství OIKOYMENH připravilo publikaci klíčové části 2. svazku tohoto monumentálního Jaspersova díla, konkrétně 7. kapitoly s názvem "Grenzsituationen". Jedná se o text, v němž je z celého Jaspersova díla vůbec nejobšírněji vyložena jeho koncepce tzv. „mezních situací“. Jaspers zde nejenom objasňuje specifičnost mezních situací obecně a jejich význam pro stávání se existencí, ale především postupně analyzuje jednotlivé mezní situace: smrt, utrpení, boj a vinu. Vzhledem k významu konceptu mezních situací v Jaspersově filosofii existence, ale též k jeho relevanci pro další vědní obory, jako je psychologie, theologie, lékařství či paliativní péče lze očekávat, že kniha bude sloužit jako cenný studijní materiál pro studenty a badatele nejenom z oboru filosofie, ale i jiných disciplín. Vzhledem k tomu, že téma tohoto textu se velmi citelně dotýká každého člověka, však kniha může oslovit i širší čtenářskou obec.
