Kamil Podroužek Poradie kníh

Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků. Tato kniha přináší dvojí pohled na Vlhošť od autorů, kteří jeho okolí dlouhodobě studují. Geolog Jiří Adamovič a stavební historik Kamil Podroužek provedou čtenáře geologickým vývojem, zvláštnostmi pískovcového reliéfu a historií okolního osídlení. Soustředí se přitom na výklad konkrétních jevů, ať už přírodních, nebo člověkem vytvořených, a jejich zasazení do celkového kontextu Vlhoště a jeho okolí. Druhá část, sepsaná geologem a esejistou Václavem Cílkem, využívá tohoto kontextu pro vyjádření vlastního pojetí krajiny, založeného na širším přírodovědném základě s překvapivým akcentem na její spiritualitu. Dvě části knihy prezentují dva přístupy k vnímání a interpretaci krajiny a v tomto případě se setkávají a doplňují při představení dosud velmi málo známého koutu české země.

Publikace představuje ve třech tematických studiích a teoretickém úvodu část výsledků výzkumu, prováděného autorem od roku 1986 v pískovcových oblastech České republiky. Expozé Stavby v pískovcovém podloží - pramen historického poznání seznamuje s obecnou metodou výzkumu archeologizovaných staveb v pískovcích, která se opírá o analýzu jejich formálních znaků. Každá z následujících případových studií se záměrně zaměřuje na jiný typ archeologizovaných staveb, které sleduje v jiném detailu a z jiného úhlu pohledu. Studie o kapli Božího hrobu ve Velenicích ukazuje na jediné stavbě možnosti využití souboru digitálních technik pro dokumentaci a vyhodnocovaní torzální sakrální architektury. Sídelní vývoj lokality Hvězda u České Lípy je modelován na základě analýz formální struktury osídlení, které je sledováno od stop a reliktů, až po urbanismus jednotlivých sídelních areálů. V závěrečné studii Sušárny ovoce v pískovcích je interpretován plošně rozšířený typ výrobních objektů, které díky zániku své funkce ztratily i své obecné označení a stojí tak zcela mimo stávající živou kulturu.

Kniha kolektivu autorů z Muzea Českého ráje v Turnově představuje komplexní obraz podob lidové architektury na území Libereckého kraje. Po úvodní studii Pavla Beneše jsou v první části studie o jednotlivých oblastech: Českodubsko a Podještědí, Jizerské hory, Frýdlantsko (Tereza Konvalinková), Střední Pojizeří a Český ráj (Vladimíra Jakouběová), Západní Podkrkonoší a západní Krkonoše (Tomáš Kesner), Českolipsko, Lužické hory (Miroslav Kolka), Severní Kokořínsko a Podbezdězí (Pavel Bureš). Následují tři studie Miroslava Kolky o jednotlivých typech architektury jako Dřevěná architektura měst a městeček, Sklářská architektura, Technické stavby, dále kapitola Detaily staveb (V. Jakouběová) a Kámen v lidovém stavitelství (Kamil Podroužek). Vše uzavírá text Způsob památkové ochrany lidových staveb (Lucie Čiháková) a užitečný adresář staveb na Liberecku. Vše je ilustrováno velkými fotografiemi.

Monumentální kniha renomované trojice autorů o zřícenině arcibiskupského hradu Helfenburk (Hrádek) u Úštěka patří bezpochyby mezi nejrozsáhlejší publikace věnované jednomu hradu. Kniha je pojata čistě odborně. První kapitola se věnuje problematice pískovce, druhá historii zdejší oblasti před příchodem člověka, třetí pak jejímu osidlování. Čtvrtá, stěžejní kapitola se již zabývá hradem samotným. Její první podkapitola je edicí nejdůležitějších písemných pramenů k dějinám hradu, včetně jejich překladů do češtiny. Druhá podkapitola mapuje dějiny hradu od jeho založení až do současnosti. Třetí podkapitola se věnuje hradní architektuře, čtvrtá archeologickým pramenům a poznatkům. Pátá kapitola knihy se zabývá stavebním vývojem, podobou a srovnáním hradu s obdobnými objekty v Čechách. Šestá kapitola pak popisuje osudy opuštěného a znovu objevovaného a posléze i opravovaného hradu. Po ní následuje rozsáhlý poznámkový aparát, barevná obrazová příloha a soupis pramenů a literatury.

Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, konané 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy, obsahuje různé studie zaměřené na historické otopné systémy a jejich vývoj. Roman Kursa se věnuje historii otopných zařízení od paleolitu po novověk. Ludvík Skružný analyzuje funkce a vývoj těchto zařízení. Další příspěvky se zaměřují na specifické příklady, jako je římské hypokaustum, teplovzdušné vytápění ve středověku a otopné systémy v dřevohliněných domech ze 13. století. Miroslava Cejpová zkoumá dochovaná topeniště v hradních kuchyních, zatímco Jiří Škabrada a Pavel Bolina se zaměřují na architektonické detaily hradů. Michael Rykl a Michal Panáček přinášejí příklady vytápění ve stavbách 14. století a na hradě Kost. Zdeněk Hazlbauer se věnuje vývoji kachlových kamen a jejich umístění v různých prostorách. Další příspěvky se zabývají atypickými kachlovými kamny, významem komínů, a úpravami otopných systémů v 19. století. Hana Hanzlíková zkoumá způsoby vytápění zámeckých objektů v tomto období. Celkově sborník přináší cenné poznatky o historických otopných systémech a jejich vývoji v různých obdobích a regionech.

Autoři se v poměrně útlé brožurce podrobně věnují mohutnému skalnímu suku u Sloupu, který je všeobecně považován za skalní hrad. Čtenáři se seznámí s historií, vývojem i proměnami tohoto skalního sídla a zejména s nejstaršími středověkými pozůstatky, které zřejmě souvisely s bývalým hradem. Na základě zjištěných skutečností autoři předpokládají, že se nejedná o skalní hrad, ale že většina úprav skalního masivu pochází až z doby stavby poustevny po roce 1690. Před jejím vybudováním zde bylo zřejmě jen několik nevelkých objektů, sloužících jako strážnice a poslední útočiště obyvatelům hradu, který však pravděpodobně nestál přímo na skále, ale jen na jejím úpatí. Text je doplněn několika černobílými fotografiemi a názornými plánky celého skalního sídla.