Rudo Prekop Knihy

Kniha prináša svedectvo o potlačovaní slobody v komunistickom Československu. Zachytáva udalosť výstavy, ktorú ako ideologicky nevhodnú, zapečatila Štátna bezpečnosť a vystavené práce zhabala.O udalostiach, ktoré výstave predchádzali o jej priebehu i dôsledkoch vo svojich textoch píšu jej tvorcovia (Ľubomír Badiar, Jaroslav Beliš, Erik Groch, Jozef Kužidlo, Milan Laciak, Dušan Očkovič, Daniel Pastirčák, Rudo Prekop a Edo Štefan) i návštevníci (Ivo Gil, Ondrej Priadka, Ivan Jurič, Marta Konečná a ďalší). Výpovede sú podávané formu ucelených esejí, úryvkov z listov, alebo prepisu rozhovorov. Publikácia je multi-žánrovým dokumentom: okrem dokumentárnych fotografií z výstavy, prináša i umelecké fotografie, reprodukcie obrazov a sôch, ktoré boli na výstave vystavené. V literárnej prílohe sú ukážky z poviedok a básní, ktoré tvorili súčasť výstavy. Zostami publikácie sú Daniel Pastirčák a Rudo Prekop. Kniha vychádza ako prémiový zväzok edície Sivá brada.

Reportážní fotografie Jana Šibíka z roku 1989. Pád Berlínské zdi, revoluce v Československu, revoluce v Rumunsku.

Urbanistický vývoj pražského Žižkova od vytyčení uliční sítě po r. 1860, přes výstavbu pavlačových nájemních domů až po jejich částečnou asanaci v 70. a 80. letech 20. stol. a stavební úpravy některých pavlačových domů po jejich restitucích. Kniha seznamuje s osobností prvního žižkovského starosty Karla Hartiga (1833-1905), který se zasloužil nejen o vytyčení uliční sítě na pozemcích usedlostí Malá a Velká Ševčíkova, Smetanka, Ohrada, ale i o vlastenecká pojmenování žižkovských ulic a náměstí. Dále popisuje dispozici žižkovských pavlačových domů a levných, leč nekomfortních bytů v nich se nalézajících. Publikace se zamýšlí nad vhodností asanace žižkovských pavlačových domů pro genia loci Žižkova. Závěr textové části tvoří dvě vzpomínky - nájemníka pana Karla Pošty a paní Jarmily Malé, majitelky domu čp. 325. Knížka je provázena barevnými fotografiemi současného středu Žižkova a stavebních plánů několika domů, černobílými snímky ulic před asanací a v jejím průběhu, několika plánky a je doplněna přehledem použité literatury.

Rudo Prekop několik let fotografuje studiové portréty osobností, které se v naší společnosti významnou měrou zasloužily o kvalitativní posun kulturní, společenský, mentální, mravní a obecně lidský. Spolu s knihou se připravuje také putovní výstava velkoformátových fotografií. Generační konfrontace v linii jak „nahoru“ – rodiče portrétovaných, tak i v linii směrem „dolů“- jejich dcery, synové, event. partneři. Ústřední postavou je vždy osobnost ze světa neoficiální kulturní a společenské sféry, resp. undergroundu. Rodová mozaika genofondu. Typologie lidsky výjimečných jedinců. Klíčem k výběru aktérů je můj subjektivní pocit úcty vůči portrétovaným. Jejich „zvěčnění“ je mým osobním holdem těmto lidem. Tímto způsobem chci vytvořit pestré portfolio osobností našich dnů a naší doby, kteří utvářeli a utváří podobu na společenských podmínkách nezávislé scény.

Publikace se věnuje historii, současnosti a architektonickým prvkům budovy bývalého Všeobecného penzijního ústavu, dnešní Dům odborových svazů, která je jedním ze stěžejních děl funkcionalistické architektury v Česku.