Eduard Kubů Knihy

Kniha mapuje vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848 - 1948.

Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob - jazykovou, kulturní, politickou a v neposlední řadě též hospodářskou. Předkládaná publikace vysvětluje obsah a podstatu hospodářského nacionalismu i způsob jeho uplatňování v multietnickém prostředí českých zemí. Na straně jedné dává výklad nahlédnout interpretaci českou, vnímanou jako proces nacionální emancipace (hospodářské národní obrození), na straně druhé interpretaci německou opírající se o tezi nezbytné existenciální obrany "národní hospodářské državy".

Jak už název prozrazuje, kniha celkem detailně popisuje stav Československé republiky fakticky od jejího vzniku 1918 až po zánik 1. republiky v roce 1938 vstupem německých vojsk na naše území. Autoři se podrobně zabývají jak vnitrostátní, tak i mezinárodní situací, a to z politického i hospodářského hlediska. Dobře vnímají veškeré souvislosti mezi jednotlivými událostmi. Autoři důkladně popisují působení dr. Eduarda Beneše v mezinárodní i české politice. Jelikož on byl tvůrcem veškeré naší diplomacie a společně s T. G. Masarykem nejaktivnějším politikem své doby. V knize je popsána celá jeho kariéra od počátečních snah muže v exilu s nejistou podporou vlastních obyvatel, přes jednu z hlavních postav Společnosti národů, až po jeho zvolení prezidentem. Podrobně jsou popsána veškerá jeho rozhodnutí s ohlédnutím na možné následky. Autoři Eduarda Beneše vykreslují jako téměř bezchybného jednatele, frankofila, ale zejména jako muže, který vždy volil to nejlepší pro Československo a zasloužil se o vznik a po dvacet let stabilně fungující první republiku. Patří mu i jeden evropský unikát, jelikož byl ministrem zahraničí po dobu 17 let.

Publikace se zaměřuje na vývoj družstevního hnutí v českých zemích v meziválečném období. Tehdy tvořila družstva zcela samozřejmou, plnohodnotnou součást hospodářského, sociálního, kulturního i jiného života společnosti a byla všudypřítomným fenoménem s miliony členů. Kniha je první domácí syntetickou prací, která moderními historiografickými metodami zkoumá prolínání světů družstevnictví a politiky. Analyzuje dobový společenský diskurz o družstvech, programy a družstevní aktivity významných českých (československých) a německých politických stran v první republice, význam zhusta politizovaných družstevních svazů atd. Na reprezentativním podkladu téměř dvou set vybraných družstev nejrůznějších typů a několika desítek družstevních svazů kniha dokládá vysoce rozmanitou podobu družstevního života, který se vyznačoval vysokou mírou flexibility a schopností adaptace na konkrétní potřeby družstevníků-členů. Provázání většiny družstev s politickými stranami bylo obecně přijímanou realitou, sice kritizovanou, ale vlastně vyhovující. Přesto býval vztah politické strany a družstva až na výjimky volný, a to spíše interdependencí než jednostrannou závislostí družstva na straně. Jsou však známa i nečetná, nicméně neobyčejně významná družstva politickými stranami účelově zakládaná a ovládaná, využívaná k propagandě, či dokonce k financování strany.

Hospodářské vztahy s Německem v československé zahraniční politice let 1918-1924.

Válka a válečné konflikty zpravidla těžce dopadají na všechny vrstvy společnosti. Jejich ničivé důsledky gradují s nástupem střetů masových armád. Těžiště problému bývá podmíněno dobově, regionálně, sociokulturně i jinak. Vždy však platí, že ve válce je promarněno množství lidských životů, které s modernizací technik a technologií ničení dramaticky narůstá. Potoky krve provázejí potoky slz a nezměrné hoře převážně obyčejných lidí nesoucích hlavní tíhu války, resp. jejích důsledků. Publikace Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době je původní vědecké dílo přispívající do diskurzu jednoho z velkých témat moderních agrárních dějin, tj. postavení venkova a venkovana v období válek, počínaje válkou třicetiletou a konče válkou studenou. Spojení „rolníka“ a „války“ v prostředí českých zemí a Slovenska je v dosavadní historiografii nové. Ne všechny, ale v zásadě téměř všechny dlouhodobé války zásadním způsobem ovlivnily příští vývojové linie společnosti. Podmínky, v nichž se odvíjely, poskytovaly podněty směřující k opravě důsledků války, zlepšení situace trpícího venkova a jeho obyvatelstva a snažily se hledat obranné mechanismy proti důsledkům válek příštích. Publikace naznačený diskurz obohacuje o běžící odborné diskuze, upozorňuje na nové aspekty, nabízí podstatné teze i drobnohledné úvahy, jež mají za cíl inspirovat k dalšímu vědeckému bádání.

Memoárový text českého žurnalisty, diplomata a literáta Karla Mečíře je věnován Antonínu Švehlovi, českému politikovi, státníku, sedlákovi, ale především zakladatelské osobnosti Československé republiky, jejího demokratického řádu. Jedná se o text pozoruhodný, neboť vyjadřuje pohled na Švehlu očima člověka z jeho bezprostředního okolí, pohled dlouholetého spolupracovníka, který se formoval hojným, v jistých pasážích Švehlova života dokonce každodenním setkáváním. Devatenáct tematicky utříděných vzpomínkových pojednání vytváří pestrý kaleidoskop, jenž Švehlu, politika ukazujícího se na veřejnosti nepříliš často a jen neochotně, vykresluje z lidské stránky. Naznačuje stereotypy jeho myšlení a chování, dává jeho obrazu širší osobnostní rozměr. Kniha opatřená biografií autora, bonvivána, jehož strasti, úspěchy a pády byly díky třem ženám jeho života – manželce, dceři, ale především milence – zcela nevšední, je historickým dokumentem, jenž nejen poučí, ale i pobaví. Kniha vyniká pozoruhodným grafickým zpracováním a velkorysou ilustrační výbavou, především množstvím fotografií.

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

První hlubší vědecká sonda rozebírající mýtus o hospodářské vyspělosti první Československé republiky.