Robert Kvaček je český historik specializující se na období 19. a 20. století. Mezi jeho přední zájmy patří dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
Publikácia vychádza ako prejav uznania a úcty Ľ. Liptákovi, DrSc. pri príležitosti jeho významného životného jubilea. Osobitne poukazuje na jeho plodné pôsobenie v Historickom ústave SAV.
Dramatický popis mocenského pádu Benita Mussoliniho a událostí, které mu předcházely. Vzestup a pád italského fašismu a muže, který stál u jeho zrodu. Literatura faktu. Jádro strhujícího děje tvoří události roku 1943, kdy se italský fašistický režim začíná hroutit a spojenci se vyloďují na Sicílii. Proti Mussolinimu se formuje royalistická opozice. Ztrácí podporu i ve vlastní straně. Italská společnost se ocitá v hluboké krizi. Mussolini je zbaven funkce premiéra a internován. Z internace ho osvobozují němečtí spojenci (zvláštní jednotka SS pod velením O. Skorzenyho). Pod německou záštitou vzniká loutkový fašistický stát v severní Itálii (Italská sociální republika Saló). Spojenci osvobozují Itálii, aktivizuje se partyzánské hnutí. Mussolini je zajat na útěku a popraven italskými odbojáři.
Tragický březen 1939 udělal z Emila Háchy postavu historickou. Úřad československého prezidenta přijal Hácha jako službu těžce zkoušenému státu. Chtěl ho vést, jen pokud bude nezbytně nutné. Zaskočili ho zahraniční i domácí nepřátelé Československa, kteří tento stát zničili. Pak šlo dokonce o nebytí českého národa. Chování Emila Háchy v tomto čase je předmětem sporů. Soudy bývají dokonce náchylné ke zcela protikladným krajnostem. Přiměly nás, abychom vylíčili Háchu i jeho dobu. Vznikla tak historická reportáž, která je vystavěna na dobové dokumentaci. Hojně se z ní také cituje, i pro představu, co všechno znamenalo prezidentství za protektorátu. Hlavní text doprovázejí na závěr kapitol obecnější úvahy, které doplňují a konturují načrtnutý historický obraz. O jeho konkrétnost šlo v knize nejvíce.
Kniha navazuje na první díl českých dějin a zabývá se obdobím od konce 18. století po první polovinu 90. let 20. století.
Životopis kontroverzního politika a obraz doby, která byla "mezním" obdobím v dějinách českého národa. Háchova politická činnost v dobovém kontextu. Je to současně faktograficky jedinečný příspěvek k dějinám druhé republiky, protektorátu a českého politického aktivismu
Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské. Průmyslová textilní výroba v 19. století z něho učinila významné průmyslové centrum habsburské monarchie. V souvislosti s formováním moderních národů, nacionalizací společnosti a česko-německým soupeřením se Liberec zároveň stal nejvýznamnějším německým centrem v Čechách s vyspělou samosprávou a nezanedbatelnými politickými ambicemi. Dramatický vývoj ve 20. století přinesl městu zlomové změny, které tato kniha přibližuje až do roku 1990.
Výklad konfrontuje politické aktivity protektorátní vlády z let 1942 až 1945 s průběhem poválečného procesu. Literatura faktu mapuje nejen životní směřování či kolaborační politiku jednotlivých členů vlády, ale i okolnosti a zákulisí soudního procesu.
Tato zcela originální a čtenářsky vzrušující publikace obsahuje cca 260 historických dokumentů (nebo jejich důležité části), velké množství dobových fotografií a sdělné komentáře. Vynikající zastoupení významných osobností, grafická úprava a především uvážený výběr nejpodstatnějších faktů odzrcadlují vzestupy a pády české státnosti v pohnutém 20. století. Drtivá většína do knihy zařazených dokumentů se týká jen naší vlasti, jsou v ní ovšem představeny i ty zahraniční dokumenty, které dění v naší zemi zásadním způsobem ovlivnily. Čtenář na mnoha místech ustrne a přeruší četbu, když si uvědomí, že často jen jediný papír podepsaný několika osobami změnil nadlouho směr našich dějin, navodil stagnaci, znamenal zradu, vyvolal atmosféru vlasteneckého nadšení nebo poraženectví. Bez dechu bude pročítat text ultimata rakousko-uherské vlády Srbsku před propuknutím první světové války nebo Hitlerův rozkaz německé armádě ke vpádu do českých zemí. Nad řádky projevu R. Heydricha o nacistických plánech s českým národem si uvědomí, kam až mohla dojít německá okupace našich zemí. Seznámí se s význačnými částmi takzvaných Benešových dekretů. Užasne nad úderností Dvou tisíc slov z 27. června 1968, ale i nad vlastizrádným textem takzvaného "zvacího dopisu", se zatajeným dechem si uvědomí dopad Charty 77 i Několika vět atp.
Příběh za druhé světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od Stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili! Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Tři králové Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení se svým vrchním velitelem prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj se svým protivníkem K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl, že tam už je generálů dost. Teprve v den výměny protektora Heydrichem koncem září 1941 byl zatčen a německým tribunálem složeným z gestapáků „odsouzen“ k smrti. Zemřel jako hrdina. Odmítl šátek přes oči a díval se upřeně na své vrahy.
Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie. Odstartovala největší válečnou katastrofu, jež postihla celou Evropu i další kontinenty, a dalekosáhle ovlivnila následující světový vývoj. Ačkoliv se čeští politici v čele s prezidentem Benešem snažili republiku zachránit vší mocí včetně moci branné, zradě svých spojenců Francie a Anglie čelit nedokázali. Těm byl osud malé země uprostřed Evropy lhostejný. Adolf Hitler dosáhl s jejich pomocí svého a vítězně vykročil za svým snem o tisícileté říši. Co Mnichovské dohodě předcházelo, proč k ní došlo, kdo a jak se na onom ostudném činu podílel a jak vše probíhalo – o tom sugestivně vypráví tento svazek Magnetky, jehož autorem je renomovaný český historik prof. Robert Kvaček. Na základě detailní znalosti dobových dokumentů plasticky líčí dění a atmosféru oněch zářijových dní, zejména dne posledního.
