Poutník v této knize je literární postava, která ztělesňuje dvojjedinost – jednu část představuje nevědomost a pochybnosti, zatímco druhá je naplněna pamětí a zkušenostmi, což mu umožňuje odpovídat na otázky. Tato blízkost poutníka je pro mě důležitá, protože bez neustálého kladení otázek a hledání odpovědí nelze vyrazit na žádnou cestu, zvlášť do Lidic. Téma Lidic je rovněž dvojjediné. Na jedné straně je to poklidná česká vesnice, jejíž obyvatelé žili svůj obyčejný život, dokud je lidská bestialita nepostihla v nečekané hrůze. Na druhé straně se odráží tragédie nevinných, jimž byla přisouzena vina. Z toho vyplývá i poznání, že život nakonec vždy vítězí nad smrtí, i když za tuto pravdu musíme platit. Poutník se ptá, zda je možné mlčet a pouze přihlížet. Prochází starými Lidicemi, které pro něj nezmizely. Odkryje čas, kdy se životy měřily zvony kostela sv. Martina, než přišlo peklo. Přesto jméno vesnice, jež mělo být zapomenuto, obletělo svět. Památník Lidice v novém tisíciletí ukazuje, jaká cesta vede k nezapomínání a varování před současnými nebezpečími. Je dobré přijít do Lidic a vědět, jak se tam chodí.
Přemysl Veverka Knihy







Poslední výstřely druhé světové války zazněly v roce 1945, přičemž lidé na celém světě vydechli úlevou, když skončila největší a nejkrvavější válka v historii. Tato válka zasáhla téměř dvě miliardy lidí a stála 50 milionů životů. Zvláštní tragédií jsou osudy bezbranných obyvatel obcí, které se staly oběťmi nacistických barbarů. Mezi nimi se nachází sedm českých obcí: Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov a Javoříčko. Každé z těchto míst nese vzrušující válečný příběh a bolestné osudy mnoha lidí, mužů, žen i dětí. Tyto příběhy, odehrávající se v různých okolnostech, nám připomínají cenu obětování životů prostých lidí a vyzývají nás, abychom nezapomínali na padlé hrdiny. Skupina autorů, včetně Romana Cílka, Karla Richtera a Přemysla Veverky, se inspirovala odkazem těchto obcí a vytvořila uměleckodokumentární literární obraz důležitých odbojových událostí. Autoři znovu prozkoumali historická fakta a doplnili je novými poznatky, což prohloubilo dramatičnost a výstižnost jejich zobrazení.
Osudy lidických a ležáckých dětí
- 114 stránok
- 4 hodiny čítania
Tato kniha popisuje osudy dětí z Lidic a Ležáků.
Jedním z opakujících se motivů publikace je obraz přetrvávající existence starých Lidic a jejich obyvatel, myšlenka jejich nezničitelnosti a neumlčitelnosti. Přemysl Veverka v souboru literárních statí evokuje životní osudy obyvatel Lidic, přerušené 10. června 1942, a z pietního území vyvolává vzpomínky na jejich příbytky, místní obchody a hospody. Tito lidé a jejich vesnice v autorově pojetí stále žijí, neboť "žádné zlo nemůže v dějinné perspektivě triumfovat nad životem". Veverka také osvětluje události spojené s výstavbou nové obce a neblahé přijetí letců po jejich návratu. Další tematický okruh se zaměřuje na příběhy lidických žen a dětí, které prošly peklem, ale přežily. Autor rovněž upozorňuje na viníky tragédie, jako byl šéf kladenského sicherheitsdienstu Max Rostock, kteří se podíleli na popravě a utrpení tří set čtyřiceti lidických občanů. Veverkův jedenáctý knižní titul je pozoruhodný tím, že spisovatel důsledně respektuje historické skutečnosti a ztvárňuje je prostřednictvím fabulačních, fantazijních a emotivních postupů, čímž předkládá dějinnou realitu jako poutavou a vzrušující četbu. Rozvíjí tak jeden ze žánrových proudů literatury faktu.
Román čtyř generací fiktivního romského rodu Šebů v letech 1935 až1991. Jejich snaha zbavit se svého romství a uchytit se ve světě "bílých" – "skok do světla" – se jim ovšem nezdaří, i když u Adama, který vystudoval medicínu, se už zdálo, že uspěl. Do příběhu autor vkládá jak pasáže vybavující klíčová období české i romské historie, tak i oddíly vypovídající o životním způsobu Romů, jejich tradičních hodnotách a zvyklostech. Autor neradí Romům, jak mají žít, ani nenabádá "bílé" spoluobčany, jak se k nim mají chovat. Ale drží palce menšině, již stíhá v každé společnosti nesnadný úděl. (zdroj: http://www.kosmas.cz/knihy/160727/skoky-do-svetla/) Kniha obsahuje romské výrazy a celé věty s vysvětlením.
Slavné pražské vily. Sto a jeden dům s příběhem
- 352 stránok
- 13 hodin čítania
Při procházce knihou můžeme navštívit Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek, a prozkoumat cestu do Bertramky podle popisu Karla Mozarta. Dále se dostáváme do 19. století, kdy Lannova vila v Bubenči představovala jedno z prvních rodinných sídel v pražských sadech. Jan Kotěra se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, což vedlo k Trmalově vile ve Strašnicích, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století. Dále se setkáme s významným architektem Josefem Zaschem a jeho Wilfertovou vilou Na Špejcharu, a také s vilou Františka Bílka, postavenou podle jeho vlastního projektu. Pokračujeme k vile Karla Kramáře, postavené mezi lety 1911-1914 podle Friedricha Ohmanna. Procházka nás zavede k Müllerově vile od Adolfa Loose, která se stala ikonou architektury. Po šedesáti letech se dostáváme ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované holandskou architekturou. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme i vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše a vilu režisérky Věry Chytilové. Kniha je bohatě ilustrována a na konci obsahuje vycházkové okruhy s mapami.
V údolí potoka Ležák
- 20 stránok
- 1 hodina čítania
Brožura mapující osud osady Ležáky během osudného roku 1942. Archivní fotografie a materiály.
První anglické vydání knihy Slavné pražské vily. Jednotlivé kapitoly knihy tvoří přehled dějinných etap – od konce 19. století až do současnosti (s výjimkou první, přibližující mnohem starší, pozdně barokní Michnův letohrádek). Každá kapitola obsahuje úvod, po němž následují texty o konkrétních vilách, včetně bohatého obrazového materiálu. Většinou se jedná o rodinné domy či vily, které projektovali významní architekti 19. a 20. století. Úvody pojednávají o dobové situaci, architektonických stylech příslušného období, osobnostech vybraných architektů, o názorových střetech, zajímavostech z činnosti uměleckých spolků a celospolečenském klimatu příslušné doby.
Jdou do nebe
- 143 stránok
- 6 hodin čítania
Novela Přemysla Veverky Jdou do nebe, literární fikce respektující historická fakta a souvislosti, pojednává o pobytu vězňů v cikánském táboře v Letech u Písku v době nacistické okupace. Autor získal za tuto knihu Cenu Petra Jilemnického za rok 2012. Kniha vstupuje do ne právě vlídného společenského kontextu. Česká veřejnost jako by stále procházela zátěžovými momenty své existence, provázené vypjatě individualistickými, sobeckými, nesolidárními principy. Takové prostředí zároveň plodí nesnášenlivost včetně rasistických postojů. Ovšemže autor vypráví příběh zlovůle a násilí - a také lásky letských milenců Danila a Heleny, neboť lásku do země zadupat nelze - avšak usiluje i o další výpověď: přispět k úvahám o vztahu většiny a menšiny, mocných a bezbranných, vládnoucích a ujařmovaných, tedy o relacích, jež procházejí dějinami po celá staletí a v časech společensko-politických krizí aktivizují své temné stránky ještě výrazněji.
Historie a současnost podnikání na Ústecku a Teplicku
- 191 stránok
- 7 hodin čítania
34. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR.



