Miro Švolík Knihy

Dvadsaťpäť je počet rokov, ktoré uplynuli od revolúcie. Dvadsaťpäť 2014-1989 je názov novej knihy trojice autorov - Fedora Gála, Petra Zajaca a Mira Švolíka. Kniha vychádza vo vydavateľstve Artforum a je akousi dvojičkou k spoločnej knihe Petra Zajaca a Fedora Gála 1+1, ktorá vyšla vo vydavateľstve Petrus v roku 2004. Nadväzuje na stĺpčeky, ktoré písali obaja posledné roky pre magazín .týždeň. Rozhodli sa texty sústrediť na oblúk rokov 1989 – 2014 a nastaviť im akési viaclomné zrkadlo. Peter Zajac o vzniku knihy hovorí: „Chceli sme nasvietiť rok 1989 rokom 2014 a rok 2014 rokom 1989 a spätne reflektovať zmeny, ku ktorým u nás došlo za posledných dvadsaťpäť rokov. Zároveň sme sa na ne chceli pozrieť z dvoch odlišných uhlov pohľadu. Vedome sme sa rozhodli pre skratku, nechceli sme dobu popisovať, ale hľadať jej metaforu, ktorej František Mikloško hovorí znamenie doby.“ Texty spolu s intímnymi dobovými fotoesejami Mira Švolíka vytvárajú súčinnosť všetkých troch uhlov pohľadov a perspektív na dvadsaťpäť rokov, ktoré od revolúcie uplynuli.

Od března 2020 do března 2021 jsem po dohodě s Miroslavem Tóthem, skladatelem a hudebníkem, zaznamenával na Žižkově i doma okamžiky, které zrcadlily mou všednodennost a její reflexe. Říkali jsme tomu bliky a Miroslav některé vloží do stejnojmenné skladby, kterou, jak říká, uvede přšítí rok. Souběžně Miro Švolík, fotograf, vytvořil vlastní příběh. Začátkem léta 2021 jsme z fotografií, a přepsaných zvukových záznamů, poskládali česko-slovenskou knížku "Mimochodem / Mimochodom.

Kniha glos a aforizmov Fedora Gála s fotografickými kolážami Mira Švolíka, ktoré dokopy dávajú akési posolstvo na konci života. "Dal som dokopy text. Jeho gruntom sú aforizmy, ktoré som písal od leta do konca 2017. Na ne som nalepil zopár glos, ktoré mi pripadajú ako osobné posolstvo vo finále života. Centrálna idea je zrejme čosi ako "časť a celok". Miro Švolík k tomu práve dáva dohromady päť fotografických koláží. Prvá sa volá "365" a posledná "Jedno". Bude to asi postupne fokusovaná mozaika fotiek, ktoré vznikali pri natáčaní filmu Krátka dlhá cesta. Mám v hlave aj grafika (Milan Nedvěd) - mladý chalan, ktorý sa podpisuje pod knihy, ktoré permanetne vyhrávajú ceny za výzor. Momentálne pracuje na Štrejtovej monografii. Zdá sa mi, že by to mohla byť útla knižočka." A tak vznikla táto kniha.

Autentický příběh židovské rodiny Gálových a drobné střípky vlastních vzpomínek slouží autorovi jako východisko k obecným úvahám o holocaustu, lidské zlobě a nenávisti, která přežívá generace i epochy. Text je návratem ke kořenům (autor se vydal cestou pochodu smrti, na kterém zahynul jeho otec), ale současně i vyjádřením pocitu ohrožení a přesvědčení, že podobná tragedie, jaká postihla evropské Židy za 2. světové války, se může v různých podobách opakovat. Kniha je mozaikou vzpomínek, úvah i faktografických údajů.

"Člověku nakonec nezbude, než sám na sobě provádět vivisekci. Ale musí to dělat nestranně, to znamená s určitou dávkou cynismu. Protože kdyby to dělal se zadostiučiněním nebo dokonce s radostí, tak by se z něj stal buď magor, nebo snob", říká vypravěč textu s názvem Blízká setkání z této knihy. Spisovatel se v ní vrací zpět k žánru povídky, tentokrát obohacené o nové vypravěčské prvky, zároveň však zůstává věrný svému sebeironickému stylu, který dokáže ve čtenáři vyvolat pobavený smích a mrazení v zádech současně. Vždyť: Jak je to dlouho, co takhle žijem? Kudy zpátky ke křižovatce, kde by se to dalo ještě zachránit? Žijem akorát ze slov? A jak ty se cítíš v tomto životě? Dvanáctou povídku souboru tvoří fotografický cyklus tzv. fotopovídka, jejímž autorem je Miro Švolík.

První rozsáhlejší monografie vynikajícího současného fotografa střední generace, která představuje dílo jeho dvacetileté umělecké praxe. Výjimečný fotograf střední generace Miro Švolík si v rámci bilance své tvorby zkompletoval fotografický archiv a zrodila se myšlenka vytvořit česko–anglickou monografii, která by ukázala všechny vývojové fáze jeho tvorby. Na rozdíl od převažující většiny fotografických monografií představuje tato kniha v rámci 77 černobílých fotografií ucelený příběh, přestože autor procházel různými experimenty ve fotografii – od stylizovaných plošných fotografických obrazců snímaných z ptačí perspektivy přes fotomontáže, kdy fotografie je vytvořena z více negativů, až po fotografické koláže. I když jsou fotografie Miro Švolíka navýsost umělecké, jsou natolik rozverné a hravé, že kniha je kouzelným výletem do světa neobyčejné, ale všeobecně srozumitelné fantazie.