Dalibor Janiš Knihy

Monografie věnovaná dějinám a stavebnímu vývoji hradní zříceniny Lukov v okrese Zlín.

K významným tématům historie středověké Moravy patří problematika zemského soudnictví. Moravský zemský soud a s ním spojené nejvyšší zemské úřady byly vyjádřením zemské svrchovanosti a domácího zemského práva. Monografie nastiňuje počátky zemského soudnictví v návaznosti na moravská přemyslovská centra, správní rozdělení země a úlohu rané šlechty. Samostatná pozornost je věnována nejvýznamnějším zeměpanským úředníkům, kteří byli spojeni se soudnictvím a správou (kasteláni, komorníci, sudí a vilikové). Na základě důkladného rozboru pramenů je popsáno konstituování a rozvoj zemského soudnictví na Moravě v průběhu 13. století a jeho dotvoření v následujícím století.

Kniha se v širokém geografickém a časovém rámci zabývá uplatňováním pojmu cti v různých společenských prostředích. Autoři se zaměřili na různé otázky, od průběhu soudních řešení sporů o čest přes rozdílné genderové vymezování cti mužů a žen až po úlohu, jakou čest hrála v panovnickém a šlechtickém prostředí.

Zemské právo, ius terre, se v písemných pramenech soustavněji objevuje od 13. století, i když řada dílčích dokladů a indicií ukazuje, že jeho kořeny sahají až k samým počátkům českého státu. České a moravské zemské právo netvořilo jen právní řád potřebný ke každodennímu chodu dané země, ale bylo i vnějším vyjádřením a současně zárukou její plné autonomie, především dík tomu, že jeho nositelem byla šlechta. Sloužilo pro spravedlnost a obecné dobré, což zdůrazňuje nejen titul této knihy, ale především řeč historických pramenů. Předložená monografie se svým zaměřením vrací ke starší tradici studia zemského práva jako klíčového právního okruhu, který rozhodujícím způsobem určoval chod českého státu a jeho společnosti.

Souhrnné zpracování nejstarších dějin hradu a města Rožnova v období středověku. Publikace se věnuje počátkům osídlení údolí Rožnovské Bečvy, okolnostem vzniku hradu a městečka Rožnova i okolních vsí. Autor využívá poznatků získaných na základě archeologických průzkumů realizovaných v posledních letech i výsledků nejnovějšího bádání o středověkých dějinách Moravy.

Zřícenina hradu Křídlo, ležící na severozápadním okraji Hostýnských vrchů, představuje jeden z pozoruhodných objektů středověké architektury východní Moravy. Dějinám hradu, jeho stavebněhistorickému vývoji a archeologickým nálezům byla opakovaně věnována dílčí pozornost v různých pracích věnovaných hradní architektuře na východní Moravě. Intenzivnější zájem o hrad Křídlo vyvolaly průzkumné a záchranné práce, zahájené v roce 2005 a organizované Národním památkovým ústavem (územním odborným pracovištěm v Kroměříži) v kooperaci s vlastníky zříceniny hradu. Cílem monografie je podat souhrn všech dostupných poznatků k dějinám a stavebnímu vývoji hradu Křídla. Pozornost je věnována písemným i archeologickým pramenům. V průběhu záchranných prací a při přípravě této monografie byla provedena také detailní dokumentace hradního areálu, stavebních konstrukcí a architektonických prvků. Z lokality pocházejí také archeologické nálezy pravěkého a středověkého stáří, kterým je věnována samostatná kapitola. Samostatná pozornost byla věnována také stavebnímu materiálu hradu Křídla a geologii jeho okolí. Poslední kapitola je věnována problematice památkové péče a rekapituluje záchranné práce realizované od roku 2005.

Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události. Později v 16. a na začátku 17. století landfrýdy zůstaly zachovány a staly se fakticky policejními řády a byly začleněny do tištěných zemských zřízení (1516 až 1604). Vznik a vývoj moravských landfrýdů jako důležitého pramene pro právní, politické a sociální dějiny je interpretován v kontextu vývoje této instituce v rámci zemí České koruny (Čechy, Slezsko, Lužice) a také v kontextu obdobných pramenů ve střední a západní Evropě

Pokus moravských stavů o revizi zemského zřízení