Bookbot

Jiří Večerník

    22. marec 1941
    Jiří Večerník
    Deset rodin po 10 letech: 1989-1999
    Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie
    Jací jsme rovnostáři?
    Změny na trhu práce a v materiálních podmínkách života v České republice v období 1989-1995
    Sociální struktura a střední třída v České republice a stredni Evrope
    Sociologické texty. Sociological Papers
    • V návaznosti na studii autorů „Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele“ tato studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak ve vývoji v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímánímnerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována hlavně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost není už „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Není ani výjimečně rovnostářskou v různých postojích týkajících se nerovnosti.

      Jací jsme rovnostáři?
    • Deset rodin po 10 letech: 1989-1999

      • 134 stránok
      • 5 hodin čítania

      Předmluva Jiří Večerník. Zpráva o životě deseti rodin vybraných z rozsáhlého souboru 740 rodin. Soubor obsahuje paritní zastoupení rodin městského a venkovského obyvatelstva; reprezentativní zastoupení každého okresu. Uvádí zaměstnání hlavy domácnosti, počty dětí, důchodců a invalidů. Členové deseti rodin vyprávějí v knize o svém životě před rokem 1989 a po něm. Z hlediska výpovědí lze vyvodit, které rodiny se chopily výzvy nového systému a nalezly nové příležitosti k uplatnění a které ne.

      Deset rodin po 10 letech: 1989-1999
    • Studie konfrontuje Marxovu a Weberovu koncepci sociální struktury a ukazuje protikladnost marxistického a buržoazního pojetí. Zabývá se problémy mobility a sociálních nerovností, podrobuje kritice pojetí dělnické třídy v buržoazní sociologii a dokazuje převahu marxisticko -leninské sociologiejak v teoretické, tak i v metodologické a empirické rovině.

      Třídy a vrstvy v buržoazní sociologii