Miroslav Bárta Knihy

Kam se řítí naše civilizace? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic. Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát snad nejznámějším panovníkem starověku… V roce 1922 se tak Tutanchamon probudil po více jak třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantazie, i jeho krátká životní pouť dodnes nepřestávají uchvacovat celý svět. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Prostřednictvím textů a fotografií navštívíte jeho hrobku a vydáte se na cestu do staroegyptského zásvětí. Prožijete nervy drásající dny a týdny během objevování hrobky a budou vám odkryta tajemství, která hrobka může i nadále skrývat. Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…

Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad.) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře.

Za více než půl století od založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v roce 1958 a jeho činnosti v Egyptě od roku 1960 se českým egyptologům podařilo objevit a publikovat množství památek, od pravěkých skalních kreseb po vzácné papyry. Mnohé z těchto nálezů jsou dnes přístupné veřejnosti na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru a v egyptských muzeích v Káhiře, Sakkáře, Asuánu či Port Saidu, a část z nich se nachází i v Náprstkově muzeu v Praze. Česká veřejnost je pravidelně informována o práci českých egyptologů prostřednictvím vědeckých monografií, článků a populárních publikací. Dosud však chyběla práce, která by přiblížila umění starého Egypta prostřednictvím archeologických nálezů z českých výzkumů. I když výběr nálezů odráží charakter českých archeologických koncesí v Núbii, na memfidském pohřebišti a v Západní poušti, nabízí pestrou paletu památek. Čtenáři se mohou seznámit s principy staroegyptského uměleckého kánonu, uměleckým citem Egypťanů, jejich pojetím perspektivy, inspirací přírodou, citem pro materiál a detailní precizností.

Výpravný katalog v češtině a angličtině doplňuje výstavu Sluneční králové, která probíhala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021. Výstava mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsír, prováděného egyptskými, německými a českými misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období raně dynastického až ptolemaiovského, včetně královské pohřební výbavy krále Raneferefa, soch kněze Nefera a princezny Šeretnebty, a předmětů ze sajsko-perských šachtových hrobek. Tyto vzácné objekty vyprávějí příběh starověké egyptské civilizace a jejích tvůrců, a katalog tak mapuje existenci a vývoj lokality Abúsír po téměř tři tisíce let.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují archeology již 200 let. Nová studie interpretuje neolitické skalní umění v egyptské Západní poušti, které je klíčem k porozumění jejím počátkům, sahajícím až do 6. tis. př. Kr. V této době vznikaly unikátní skalní malby v Jeskyni plavců a Jeskyni šelem, nacházejících se na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Malby zachycují motivy, které se později stanou základy ikonografie staroegyptského panovníka a klíčových náboženských konceptů. Mezi nimi je náčelník zabíjející nepřátele a obětování, stejně jako koncept bohyně nebes a boha země, které v pozdější tradici reprezentují Nut a Geb. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami, které hlídají vstup na onen svět a požírají duše zesnulých. Publikace vychází z několika známých studií a výsledků expedice Českého egyptologického ústavu, přičemž mnohé fotografie jsou zde publikovány poprvé. Ucelená teorie o nejstarších počátcích staroegyptské kultury přináší nový pohled na tuto problematiku a mění dosavadní chápání geneze jedné z nejstarších civilizací světa. Očekává se, že tvůrci neolitických skalních kreseb, vyhnaní z Západní pouště zhoršujícím se klimatem, se podíleli na utváření staroegyptské civilizace.

Předkládaná kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na této planetě. Za tímto účelem představuje ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Publikace má dvě části. První, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost; na ní navazující druhá část má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013.