Drago Jančar sa vo svojich dielach zaoberá napätím medzi jednotlivcom a jeho spoločenským prostredím, pričom často čerpá z historických tém a prezentuje ich alegoricky. Jeho próza, ovplyvnená modernistickými a postmodernistickými prvkami, skúma tragické stretávanie sa medzi ľudskou existenciou a chaosom objektívneho sveta. V dramatických dielach často zobrazuje jednotlivca, ktorý zlyhá v boji proti zjednodušujúcemu systému, a jeho eseje sa venujú existenciálnym a politickým otázkam intelektuálov. Jančar, najprekladanejší súčasný slovinský autor, je známy svojou jedinečnou schopnosťou zachytiť komplexnosť ľudského osudu.
Hlavným hrdinom románu svetoznámeho slovinského prozaika z predvečera svetovej vojny je 'vydedenec' Josef Erdman, ktorý s úžasom zisťuje, do akej miery je determinovaný iracionálnymi hlbinami svojho vnútra a archetypálnymi prvkami ľudskej duše.
Liebe, Sünde, Leidenschaft – die Geschichte einer jungen Frau zur Zeit des Siebenjährigen Krieges. Schicksalhaft verknüpfen sich die Lebenswege dreier Menschen des 18. Jahrhunderts: Katharina, Tochter des krainischen Gutsverwalters Poljanec, schließt sich den Wallfahrern an, um dumpfer Bigotterie und unerfülltem Begehren zu entfliehen; sie begegnet der großen Liebe, wird dennoch zur Offiziershure. Der Pfau, krainischer Artilleriehauptmann, der im österreichisch-preußischen Krieg um Schlesien in der Armee Maria Theresias dient, stolziert unter ihrem Fenster auf dem Gutshof umher, würdigt sie keines Blickes und erzählt von nie geschlagenen Schlachten. Der Jesuit, ein slowenischer Missionar, hat die gewaltsame Vertreibung der Jesuiten aus Paraguay erlebt. Wieder in Europa, schließt er sich den Köln-Pilgern an und prägt fortan Katharinas Lebensweg. Wechselnde Schauplätze – Salzburg, Landshut, Münster, Köln und Tutzing –, historische Ereignisse – mit der Schlacht von Leuthen als Höhepunkt – sowie eine Fülle von Nebenfiguren und lebensvollen Handlungen bilden ein spannendes Epochengemälde an der Schwelle vom Barock zur Aufklärung.
Dvě novely (Smrt u Panny Marie Sněžné, 1985; Pohled anděla, 1992) a deset krátkých povídek nejznámějšího slovinského dramatika a prozaika. Povídka Augšpurk získala na jaře 1994 v Německu první cenu v soutěži o nejlepší evropskou krátkou prózu.
Jedna dívka, dva muži na opačné straně barikády a příběh nejedné lásky.Píše se rok 1941 a slovinský Maribor je po okupaci německými vojsky připojen ke Třetí říši. Sousedé a rodiny jsou od sebe násilně odtrženi a v okolních horách se organizuje hnutí odporu. V ulicích stísněných strachem potká mladá Sonja rodinného známého, který ji kdysi zachránil, když zapadla při lyžování do sněhu. Tehdy mu říkala Ludek, nyní je z něj přísný a odměřený německý důstojník SS Ludwig Mischkolnig. Sonja má ale na srdci něco, s čím by jí mohl pomoci… Co vše za tu službu bude ochotná obětovat?
"I Saw Her That Night is a tragic love story set amid the atrocities of World War II in Slovenia" --
Kniha Přízrak z Rovenské přináší šest ze sedmi próz stejnojmenného originálního souboru a doplňují ho dvě prózy z předešlé povídkové knihy Pohled anděla. V současnosti nejznámější slovinský autor ve svých krátkých prózách tematicky čerpá v širokém okruhu prostoru i čase, který je rovnoměrně rozložen na přítomnost i minulost, přičemž některé prózy jsou časově nezařaditelné. Své hrdiny nechává čelit všemu, co ohrožuje jednotlivce, od přirozených i nadpřirozených sil osudu až po postoje a činy světských či církevních uzurpátorů moci. Prvky nadskutečna jsou jedním z poznávacích znaků Jančarova literárního jazyka a přispívají k významové vrstevnatosti jeho děl.
Slovinské drama z roku 1994. Ve hře o převratném archeologickém nálezu profesora Habilise a jeho spolupracovníků je postupně zpochybněno nejprve skutečné poslání celého týmu (kosti zřejmě pocházejí z doby mnohem novější, profesor záměrně své spolupracovnice klame), ale i jejich identita. Ukazuje se, že všechny postavy byly před časem osloveny Dragem Jančarem, který hledal pět postav pro svou hru. V posledním jednání se postavy vracejí do svého původního života a je zjevné, že i když dostali ve svém „halštatském období“ jiné životní role, zůstaly jim jejich dobré a špatné vlastnosti i jejich smutky a frustrace...
Pocity a zážitky slovinského intelektuála, spisovatele, z pobytu ve Spojených státech. Hrdina, který má silně autobiografické rysy, neboť stejně jako autor hostuje ve Spojených státech na škole tvůrčího psaní, je autorem pojednán velmi hořce ironicky. Je „pozorovatelem, který sleduje, co ses ním tady, na druhém konci světa, děje“. Co udělá dlouhodobější pobyt v Americe se Středoevropanem, příslušníkem malého národa, odkojeného úzkostí, utrpením a melancholií. Melancholií, melancholickou vášní hrdinovy „krize středního věku“, je ostatně prodchnuta celá kniha, v jejímž ději se prolíná fikce a skutečnost, nepravděpodobnost a autentičnost, a jenž je zasazen do horkého, vlhkého New Orleansu, plného melancholického jazzu, švábů a woodoo.
Eseje reagující na konkrétní projevy a dopady společenských změn v zemích bývalé Jugoslávie i v ostatních postkomunistických zemích v 90. letech 20. století.
