Konstantina Hlaváčková Knihy

Překrásně připravená kniha odkrývá příběh u nás zapomenutých pražských rodáků Ziky Aschera a jeho manželky Lídy, jejichž jméno a značka jsou na Západě již sedmdesát let synonymem textilního designu. Po dramatickém odchodu z Československa v roce 1939 se jim podařilo vybudovat v Londýně úspěšnou firmu specializovanou na oděvní látky. Z textilií firmy Ascher vytvářely své kolekce módní domy francouzské, stejně jako britské a italské, například Dior, Balenciaga, Lanvin, Cardin, Y. S. Laurent, Paterson, Sassoon nebo Fabiani. Publikace propojuje všechny aspekty jejich bohatých osudů v jeden celek a poskytuje ucelený obraz překračující dílčí oborová, umělecká či technická hlediska. Kniha vychází v těsné spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a je součástí stejnojmenné výstavy, 15.2.2019-15.9.2019

Móda za železnou oponou - Československo 1948-1989. Odívání a móda mimořádně citlivě odrážejí způsob života společnosti a její ideály. Po roce 1948 českou módu poznamenala komunistická ideologie. Rozkvět v oděvnictví dosažený v období první republiky po válce pohasl a směr dalšího vývoje násilně ovlivnil rok 1948. Odívání se mělo stát základem nového životního stylu a móda jedním z nástrojů ideologického působení. Prosadily se snahy vytvořit společně s dalšími zeměmi východního bloku nový způsob odívání nezávislý na módě vycházející tradičně z francouzských návrhářských ateliérů. Teprve od druhé poloviny 50. let 20. století do konce let šedesátých se mohla také československá móda opět nechat inspirovat tzv. světovou módou. Na počátku nového desetiletí (v období tzv. normalizace) došlo k novým ideologickým zásahům do vývoje módy, ale již odlišným způsobem. Celý tento nepřirozený vývoj byl ukončen v rokem 1989, kdy se občané a stejně tak móda mohli svobodně nadechnout. Bohatě ilustrovaná publikace (fotografie sbírkov ých modelů Uměleckoprůmyslového musea, dokumenty, dobové časopisy) přibližuje čtenářům část každodenního života v 40letém období komunismu - způsob odívání, konformity i vzdoru, módní trendy, přebírání západních vzorů i hledání vlastní cesty. Na pozadí politických i společenských trendů kniha dokumentuje jak činnost výrobních podniků, tak především snahu lidí o důstojné a módní oblečení.

Spoluautor: Filip Habart. Chronologicky poslední kniha z cyklu o historii české módy. Další díly: Česká móda 1780-1870: Pro Salon i promenádu (autor: Eva Uchalová, 1999) Česká móda 1870-1918: Od valčíku po tango (autor: Eva Uchalová, 1997) Česká móda 1918-1939: Elegance 1. republiky (autor: Eva Uchalová, 1996) Odívání a móda mimořádně citlivě odrážejí způsob života společnosti a její ideály. Českou módu ve sledovaném období poznamenala násilná ideologie jak válečného nacistického režimu, tak vzápětí nastoleného komunismu, takže na stylu oblékání zanechaly stopy nejen společenské proměny, ale i dramatický svár přirozených lidských tužeb a ideologických tlaků. Rozkvět, kterého česká móda a krejčovské umění dosáhly v první republice, válkou pohasla již nikdy se nezopakoval. Válečnou módu silně poznamenala úsporná opatření a totální nasazení zaměstnanců krejčovských firem. I salony postihl holocaust židovského obyvatelstva a ztráta bohaté klientely.

Retrospektivní výstava nabízí pohled na vývoj sportovní módy od konce 19. století do současnosti.

Publikace Konstantiny Hlaváčkové s úvodním textem historika Pavla Kosatíka připomíná nejdůležitější události sedmdesátých let a jejich vliv na módu a životní styl obyvatel západních zemí a tehdejšího Československa. Byla vydána ke stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, která se konala od 7. 12. 2007 do 17. 2. 2008. Dvojjazyčný text, česky a anglicky. Anglický název: Flowers in the dustbin

Publikace ke stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, červenec - srpen 2004 ... Výstava vznikla za podpory Ministerstva kultury České republiky u příležitosti 11. světového krajkářského kongresu OIDFA v Praze 16.-18.7.2004

Krajka – objekt – oděv / Lace–Art–Garment 1950–2020 Krajka je dnes považována za víceméně okrajový umělecký žánr. Přesto si udržuje výlučnou úlohu průvodce novověkých společenských osudů evropského člověka. Od renesance do počátku 20. století její výroba souvisela výhradně s náročným módním oděvem. Specifické období v oboru krajky nastalo v nově vzniklém československém státě ve 20. letech 20. století, kdy se textilní tvorba obecně stala součástí procesu avantgardní kulturní ideologie. Úspěšný rozvoj textilních uměleckých oborů vedený myšlenkou syntézy moderního životního stylu v souladu s národní tradicí pokračoval do konce 30. let. Po druhé světové válce se u nás, stejně jako ve světě, textilní umění přibližovalo umění volnému. Od konce 50. let se začalo radikálně měnit i pojetí krajky. Zcela opustila tradiční funkci a stala se trojrozměrným monumentálním dílem. Nový, umělecky svobodný pohled na krajku, spojený s dokonalou znalostí klasických technik, podnítil v Československu bohatou tvorbu tří generací výtvarnic. Jejich přínos světovému vývoji potvrdila ocenění získaná na mnoha mezinárodních výstavách. Katalog vydalo Uměleckoprůmyslové museum v Praze v roce 2022 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM od 19. května do 11. září 2022 u příležitosti 26. Generální konference ICOM Praha 2022. koncepce: Konstantina Hlaváčková texty: Konstantina Hlaváčková, Ludvík Hlaváček grafický design: Pavel Frič, Michaela Labudová, Monsters

Odívání a móda mimořádně citlivě odrážejí způsob života společnosti a její ideály. Českou módu ve sledovaném období poznamenala násilná ideologie jak válečného nacistického režimu, tak vzápětí nastoleného komunismu, takže na stylu oblékání zanechaly stopy nejen společenské proměny, ale i dramatický svár přirozených lidských tužeb a ideologických tlaků. Rozkvět, kterého česká móda a krejčovské umění dosáhly v první republice, válkou pohasla již nikdy se nezopakoval. Válečnou módu silně poznamenala úsporná opatření a totální nasazení zaměstnanců krejčovských firem. I salony postihl holocaust židovského obyvatelstva a ztráta bohaté klientely.