Výsledky průzkumu provenienčně bohemikálních knih, knihovních fragmentů či celých knihovních sbírek ve více než deseti zahraničních knihovnách ve čtyřech evropských zemích.
Povídky naplněné zlem, trapnostmi i absurditou doby reálného komunismu, který ovlivňoval životy lidí všech generací i sociálních vrstev a nikoho nevynechal. Příběhy z doby, kdy bylo vše šedé nebo rudé, kdy bylo vše malé, i zločiny i hrdinství, ale přesto se člověk mohl dostat do velkého maléru.
Rozsáhlé třísvazkové dílo obsahuje charakteristiku a soupis tiskové produkce 16. století dochované v zámeckých knihovnách ve správě Národního památkového ústavu a Národního muzea. Hlavní část knihy představuje katalog tisků 16. století, tvořený 8248 bibliografickými záznamy (obsahujícími knihovědný popis), které pocházejí ze 127 zámeckých knihoven v českých zemích. Některé fondy jsou zastoupeny jen několika svazky, jiné představují rozsáhlé soubory čítající několik set titulů (např. hradní knihovna na Křivoklátě, zámecké knihovny v Mnichově Hradišti, Českém Krumlově, Kynžvartu apod.). Katalog doprovází souhrnná studie, barevné přílohy s fotografiemi historických knihoven, ukázkami nejzajímavějších tisků a přiložené CD s katalogem zámecké knihovny v Mikulově. Publikace vydaná Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích ve spolupráci s Národním muzeem v Praze je výsledkem intenzivní vědecké spolupráce devatenácti předních odborníků z Národního památkového ústavu, Národního muzea, Památníku národního písemnictví a dalších odborných institucí.
Kniha uzavírá svým příběhem dvacetileté himálajské dobrodružství nejúspěšnějšího českého horolezce Radka Jaroše. Je volným pokračováním publikací Hory shora a Hory shora 2, ve kterých jsou popsány jeho výstupy na předešlých třináct osmitisícových vrcholů planety. Radek Jaroš byl na dosah vrcholu K2 hned při své první expedici na tuto horu v roce 2001, kdy prostoupil Česenovým pilířem na její rameno. Tehdy se musel pro nečekanou změnu počasí vrátit z výšky 8000 m do základního tábora. I následující pokusy v letech 2003 a 2005 zmařilo počasí. V roce 2007 se v základním táboře zranil a musel expedici ukončit. Při sestupu z vrcholu Annapurny v roce 2012 utrpěl těžké omrzliny na nohou a v průběhu dalších dvou let podstoupil několik operací, při kterých mu byly amputovány články prstů na obou nohách. I přes tento handicap pokračoval v přípravách na výstup na svou poslední osmitisícovku, která mu chyběla k dosažení Koruny Himálaje. Jejího vrcholu dosáhl 26. července 2014 a stal se tak teprve patnáctým horolezcem na světě a prvním Čechem, který bez použití kyslíku a na rozdíl od mnohých i bez pomoci výškových nosičů vystoupil na všech čtrnáct světových osmitisícovek.
Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území Zemí Koruny české od roku 1620.Obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800šlechtických predikátů. Zahrnuje rody žijící v hranicích dnešní České republiky a Slezského Těšínska (Bílsko) dokonce rakousko-uherské monarchie a také rody žijící na území celého Slezska do poloviny 18. století. Snadné orientaci napomáhá rozsáhlý rejstřík.Petr Mašek (1959) působí v oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze. Dlouhodobě se věnuje rodokmenům českých šlechtických rodů. Vedle řady odborných prací z oblasti starých knižních sbírek je autorem úspěšné knihy Modrá krev.
Staré pověsti české Aloise Jiráska se opírají především o výbor motivů z kroniky Václava Hájka z Libočan. Kniha Petra Maška, vedoucího oddělení zámeckých knihoven Národního muzea, se snaží oproti tomu zpracovat všechny významné epické motivy ze čtrnácti významných českých kronik a jejich postupnou proměnu a vývoj. Text je doplněn rejstříkem jmen a informacemi o jednotlivých kronikářích.
