Lepidoptera of Slovakia : bionomics and ecology = Motýle Slovenska : bionómia a ekológia
- 312 stránok
- 11 hodin čítania
Jan Patočka (* 1. jún 1907, Turnov – † 13. marec 1977, Praha) bol jeden z najvýznamnejších českých filozofov 20. storočia, hlavný predstaviteľ česko-slovenskej fenomenológie a filozofie dejín. Zaoberal sa tiež filozofickým dielom J. A. Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, českou literatúrou, umením a kultúrou. Patočkovo dielo a jeho osobnosť výrazne ovplyvnili súdobé české myslenie, hlavne v kruhoch nezávislej inteligencie a disentu 60. a 80. rokov.






V návaznosti na pozdní filosofii Edmunda Husserla autor rozvíjí reflexi přirozeného světa jako východiska praktické a zvláště pak i teoretické činnosti člověka. Tato reflexe samotná je představena jako součás i protipól širší filosofické tradice - především německé klasické filosofie.
První svazek Patočkových sebraných spisů. Soubor statí a přednášek o postavení člověka ve světě a v dějinách. První díl obsahuje stati z let 1929-1952 a nevydané texty z padesátych let.
Sv. 7: Druhý díl Fenomenologických spisů zahrnuje fenomenologické texty, které Jan Patočka uveřejnil doma či v zahraničí po roce 1949. Vzhledem k tomu, že se v padesátých letech zabýval převážně studiem a vydáváním díla J. A. Komenského, pochází první velká práce tohoto svazku až z roku 1965. Svazek tedy obsahuje pozdní autorovu fenomenologickou tvorbu a představuje ústřední část celých Sebraných spisů.
Svazek zahrnuje Patočkovy studie tematizující trojí povahu filosofické meditace soustředěné k uměleckému dílu: ve vztahu k širšímu celku vzdělanosti, ve vtahu k mýtu, ve vztahu k problému otevírajícího se smyslu, resp. pohybu lidské existence (prolomení do svobody jako otevřenosti).
In this text the Czech philosopher, Patocka, pursues the threefold theme of subject body, human community, and the phenomenological understanding of the world. The work of Patocka blends the thought of Hussel and Heidegger, with his own distinct philosophical voice.
Přednášky, proslovené v soukromí po Patočkově vynuceném penzionování, podrobně sledují, jaký podíl má stará řecká filosofie, jmenovitě myšlení Platónovo, na vytvoření kulturní oblasti, které dnes říkáme Evropa. V tomto smyslu je tento přednáškový cyklus rovněž vhodným úvodem do studia Patočkových Kacířských esejů. Vychází k stému výročí autorova narození Text byl převzat z 2. sv. Sebraných spisů Jana Patočky, které vydává nakl. OIKOMENH