Karel Jech Knihy

Zatím nejucelenější historický pohled na nejradikálnější projev kolektivizace českého a moravského venkova, kdy byly v rámci akce "Kulak" (v dobových dokumentech se používala zkratka akce "K") nuceně ze svých statků vystěhovány tři až čtyři tisíce selských rodin. Kniha, na které po několik let pracovalo šest historiků, vymezuje obecný politický a institucionální rámec kolektivizace zemědělství v Československu po roce 1948. Zabývá se přijetím, uplatňováním a zrušením "směrnic tří ministrů", na jejichž základě byla v roce 1951 akce "K" zahájena. Jsou v ní popsány proměny vztahů centrálních institucí a přiblížen základní normativní rámec celého procesu. Případové studie přibližují také podobu násilné kolektivizace ve třech tehdejších okresech (jindřichohradecký, jičínský a sedlčanský), kterou jako ilustraci poměrů dokresluje autentická vzpomínka oběti. V příloze jsou publikovány základní archivní dokumenty k akci "K", z nichž většina nebyla doposud zveřejněna (poprvé je zde například publikován originál "směrnice tří ministrů"). Velmi podstatnou přílohu knihy tvoří seznamy vystěhovaných selských rodin, které byly poprvé pro účel vydání překontrolovány, byly v nich opraveny chyby, duplicity, byly abecedně seřazeny a obsahují jmenný i místní rejstřík.

Zatím nejucelenější historický pohled na nejradikálnější projev kolektivizace českého a moravského venkova, kdy byly v rámci akce "Kulak" (v dobových dokumentech se používala zkratka akce "K") nuceně ze svých statků vystěhovány až čtyři tisíce selských rodin. Kniha, na které po několik let pracovalo šest historiků, vymezuje obecný politický a institucionální rámec kolektivizace zemědělství v Československu po roce 1948. Zabývá se přijetím, uplatňováním a zrušením "směrnic tří ministrů", na jejichž základě byla v roce 1951 akce "K" zahájena. Jsou v ní popsány proměny vztahů centrálních institucí a přiblížen základní normativní rámec celého procesu. Případové studie přibližují také podobu násilné kolektivizace ve třech tehdejších okresech (jindřichohradecký, jičínský a sedlčanský), kterou jako ilustraci poměrů dokresluje autentická vzpomínka oběti. V příloze jsou publikovány základní archivní dokumenty k akci "K", z nichž většina nebyla doposud zveřejněna (poprvé je zde například publikován originál "směrnice tří ministrů"). Velmi podstatnou přílohu knihy tvoří seznamy vystěhovaných selských rodin, které byly poprvé pro účel vydání překontrolovány, byly v nich opraveny chyby, duplicity, byly abecedně seřazeny a obsahují jmenný i místní rejstřík.

Významný český historik doc. Karel Jech přichází s ucelenou publikací o kolektivizaci zemědělství v Čechách a souvisejících činech proti lidskosti. V úvodu autor připomíná těžké i slavné období sedláků, včetně nevolnictví a roboty, proti nimž vesnice často účinně povstávaly. Hlavní část knihy se zaměřuje na to, proč se československé zemědělství na začátku padesátých let odklonilo od své tradice a přijalo cizorodý model kolektivizace podle stalinského vzoru, který byl uplatňován nevybíravými metodami od třicátých let v SSSR. Autor využívá rozsáhlé archivy k vystižení podstatných rysů totalitního řízení zemědělství, ovládání vesnického života a nátlaku na zemědělce, včetně represivních metod tam, kde nestačilo přesvědčování. Důkladně je dokumentován vývoj mocenského monopolu KSČ v zemědělství a zastrašovací aktivity Státní bezpečnosti. Kniha se podrobně věnuje Akci K(kulak), během níž byly stovky selských rodin vyhnány z domovů a zbaveny majetku, přičemž mnozí byli skandalizováni, uvězněni a nuceni k těžkým pracím. Autor dochází k závěru, že malozemědělci ztratili možnost soukromě hospodařit, což vedlo k oslabení, ale ne úplnému zničení selského stavu, který hledá nové uplatnění v modernizovaných farmách a jako součást středního stavu společnosti.

Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.

První část díla obsahuje článek Václava Pavlíčka Dekrety prezidenta republiky, Archeografický úvod Karla Jecha a dekrety prezidenta republiky vydané v letech 1940 - 1945.

Edice obsahuje text 44 (z celkového počtu 144) dekretů prezidenta republiky z let 1940 - 1945 a doprovodné archivní dokumenty. Jedná se o dekrety, které měly zásadní význam pro konstituování a fungování čs. státních orgánů v zahraničí v období 2. světové války, pro zajištění kontinuity právního řádu ČSR a zabezpečení řádného chodu všech oblastí života společnosti po válce. Jsou řazeny chronologicky podle data jejich podpisu. U všech 44 dekretů je uveden jejich právní stav (prováděcí a související předpisy, změny, popřípadě úplný či částečný zánik platnosti). Úvodní stať V. Pavlíčka je věnována právní charakteristice dekretů, historickým okolnostem jejich vzniku a jejich postavení v rámci čs. právního řádu.