Zdeněk Mathauser Knihy

Ze dvou stran bývá slyšet v podstatě týž názor. Z jedné strany zní tak, že fenomenologie v tom domyšlení, jehož se jí dostalo u Husserlových nástupců, ústí do estetiky a poetiky; z druhé strany zaznívá, že pokud chce estetika zůstat věrna své věci, musí z ní nakonec sama fenomenologie promlouvat. Kniha mapuje snahu autora prokázat a propracovat souvislosti mezi fenomenologií a estetikou. Autor do ní sebral u příležitosti svých pětaosmdesátin některé své – někdy starší, někdy polistopadové – texty o fenomenologii samé a o pokusech zastihnout ji v jejím iniciačním a interpretačním nakročení do světa umění a poezie.

Soubor čtrnácti studií o ruské literární avantgardě. Věnují se ruské avantgardní poezii (futurismus, Cvetajevová, Majakovskij…), osobnostem Andreje Bělého a Borise Pasternaka či prózám Viktora Šklovského. Poslední oddíl obsahuje teoretické studie.

Výbor z veršů největšího básníka ruského symbolismu, který se vyvíjel od mlhavých linií plných tušení a víry v Lásku, Krásu a Moudrost k romantické desiluzívní a groteskní vizí světa týchž hodnot a který Říjnovou revoluci přijal jako očistnou bouři, již očekával. Výbor zahrnujerůzné básně z jeho tvorby, je však orientován zejména na poezii milostnou (výbor byl dělán, jak přiznává ediční poznámka, na základě subjektivního vkusu a intimního vztahu překladatele k některým autorovým básním).

Sborníček z moderní sovětské literární vědy, jehož uspořádání navrhl známý tartuský literární vědec J. Lotman. Je zaměřen k okruhu ruské formální školy a zahrnuje práce J. Tyňanova, R. Jakobsona (Problémy zkoumání jazyka a literatury), B. Ejchenbauma (Melodika verše), B. Tomašovského (Verš a rytmus), R. Jakobsona (O realismu v umění), J. Tyňanova (O podstatě filmu), V. Proppa (Transformace čarodějných pohádek), M. Bachtina (Řeč hrdiny a narativní řeč v románech Dostojevského), V. Vinogradova (Závěr ze studie "O úkolech stylistiky"), G. Vinokura (Poetika, lingvistika, sociologie).

Sborník studií o ruské literatuře 19. a 20. století představuje průřez celoživotním dílem profesora Zdeňka Mathausera. Jednotlivé studie reflektují Husserlovu fenomenologii a její stopy v ruské literární teorii 20. století, její silný vliv na ruskou modernu, demonstrovaný na konkrétních literárních dílech i osudech. Sborník rovněž přináší soubor několika obecných úvah (Kulturní dědictví jako filozofický problém, Fenomenologie světnice). Závěrečnou část sborníku tvoří rozhovory s autorem a dalšími osobnostmi o literatuře (Jiřím Cieslarem, Věrou Linhartovou).