Obrazové putovanie ôsmimi desiatkami najvýznamnejších národných parkov, prírodných rezervácií a chránených území piatich svetadielov. Lesy, savany, nezvyčajný svet púští a polopúští, severská tundra, rozmanité tváre svetových pohorí a voda v krajine - to všetko zachytené osobitým fotografickým pohľadom Jiřího Havla.
Výpravná obrazová publikácia Svet hôr je vrcholným dielom popredného českého fotografa krajiny a prírody Jiřího Havla, známeho osobitým vnímaním horských krás.V siedmich kapitolách pôsobivých fotografií zachytáva rozmanitosť a jedinečnosť viac než 50 hlavných horských masívov našej planéty.
Další obrazový průvodce v edici Má vlast tentokrát přináší nádherné fotografie a čtivý doprovodný text zkušeného popularizátora o našich nejznámějších horách a kopcích. Samozřejmě si všímá nejvýznamnějších nejvyšších hor našich 16 pohoří, které překračují nadmořskou výšku 1000 metrů, ale i skalních měst a sopečných útvarů, navštěvovaných spíše pro svou malebnost než výšku. Pochopitelně neopomíná ani legendární Říp, Blaník či Český a Moravský kras. Kromě vlastního popisu jednotlivých hor a kopců jsou v knize orientační mapky a další zajímavé údaje o dostupnosti, turistických boudách v nejbližším okolí, historických a přírodovědných zajímavostech i důležité rady a doporučení pro návštěvníky našich krásných hor.
Kniha uznávaného krkonošského fotografa Jiřího Havla představuje výběr jeho nejlepších fotografií z let 1952 až 2013, zaměřený na Krkonoše. Publikace je rozdělena do čtyř kapitol, které ilustrují autorovy fotografické proměny: černobílé, kolorované, barevné a digitální snímky. Každá kapitola obsahuje předmluvu, kde Havel sdílí své zkušenosti a zajímavosti z fotografování. Toto je jeho třetíadvacátá kniha a osmá zaměřená na Krkonoše. Na 160 stránkách je prezentováno 120 snímků, vybraných především podle jejich výtvarného působení. Havel vysvětluje, že i když některé fotografie obsahují botanické zajímavosti, byly vybrány pro svou krásu. Mezi nimi vyniká slavný černobílý snímek Kleč na Zlatém návrší z roku 1958, který mu přinesl řadu ocenění. Autor se také zmiňuje o svém osobitém stylu, který nazývá „Havlovinky“. Kniha obsahuje úvod od Jana Štursy z Krkonošského národního parku, který popisuje přírodu regionu a jejich setkání při fotografování. Havel doplnil publikaci závěrečným doslovem, ve kterém sdílí své poznatky o fotografování a ukazuje snímky pořízené různými fotoaparáty, včetně digitálního Nikonu D5000. Na závěr je zahrnut výtah v polštině a angličtině a autorův životopis. Kniha je k dostání v několika knihkupectvích.
Seznam a podrobný popis stálezených dřevin, které lze pěstovat v našich podmínkách.
Originálně a velkoryse výtvarně pojatá publikace zahajuje řadu krkonošských atlasů dílem renomovaných botaniků Jana Štursy a Jiřího Dvořáka o rostlinách Krkonoš. Jan Štursa je znám nejen jako na slovo vzatý odborník a autor mnoha knih o přírodě, Jiří Dvořák je zase zkušeným redaktorem časopisu Krkonoše a zaníceným botanikem. Zájemci najdou v knize jak zevrubnou obecnou část, popisující přírodní podmínky Krkonoš, jednotlivé vegetační stupně, historii výzkumu přírody pohoří, systém a cíle ochrany zdejší přírody, tak i řadu doplňků, slovníček odborných pojmů a rejstříky v českém, latinském, německém a polském jazyce. Úvod do knihy napsal současný ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a své zamyšlení připojil i známý geobotanik Jiří Sádlo. Hlavní částí atlasu je zevrubný popis jednotlivých druhů, doplněný fotografiemi z jejich přirozeného výskytiště. Pomůckou pro určování druhů bude několik set perokreseb klíčových detailů rostlin od ilustrátorky Věry Ničové.
Dřeviny jsou jedním z nejpozoruhodnějších zástupců rostlinné říše, vyznačující se dlouhověkostí, dřevem vyztuženou kostrou a vysokou produkcí semen. Tyto biologické přednosti jim umožnily osídlit téměř celou planetu. V posledních staletích, s rozkvětem evropské kultury, vědy a umění, vzrostl zájem o pěstování dřevin v parcích, zahradách a arboretech. Pro mnohé se pěstování dřevin stalo vášní nebo povoláním, zatímco pro jiné představuje estetický zážitek. Dřeviny přispívají nejen k životnímu prostředí, ale také k duševní pohodě jednotlivců. Kniha se zaměřuje na dřeviny vhodné pro evropské podmínky, což je klíčové při jejich výběru pro zahrady, parky a okolí lidských obydlí. Je důležité brát v úvahu klimatické rozdíly střední Evropy, zejména teplotu a vlhkost vzduchu, které ovlivňují přežití dřevin během dlouhých a chladných zim. Důležitým tématem je také přizpůsobení se zimnímu hospodaření s vodou, což je zásadní pro přežití jak opadavých, tak stálezelených dřevin, které nejsou na tyto podmínky zvyklé. Kniha se tedy věnuje nejen výběru dřevin, ale i jejich schopnosti adaptace na specifické klimatické podmínky.
Velká obrazová publikace textově zaměřená odborně i ekologicky přibližuje na krásných fotografiích majestátnost lesů a stromů, a to v různých ročních obdobích. Fotograf Jiří Havel pořídil vskutku jedinečný výběr snímků porostů z různých částí světa, nutících člověka k zamyšlení nad jejich nádherou i dalším osudem tak, jak to činí autor textu Jan Štursa.
Do Himaláje odjížděli ze Špindlerova Mlýna. První horolezecká výprava z Krkonoš. Někdo třetí můž říct, co by sami o sobě nepověděli nahlas: Krkonoše milují, protože jsou jejich rodištěm a domovem. Za nic na světě by ale také nevyměnili pískovcové věže Prachova, Adršpachu či Skaláku, protože tato místa byla svědky jejich prvních výstupů, horolezeckých přátelství a snů: vstoupit do hor nejvyšších, najít cestu, kterou dosud nikdo nenašel, dojít na vrchol, který ještě nebyl dostoupen.V himalájském masivu osmitisícové Manásulu leží Severní Manásulu, sedmitisícový zaledněný hřeben. Na jeho nejvyšší vrchol našli cestu a posléze jako první lidé vystoupili čtyři členové expedice. Příběh kamarádství i odvahy a síly vypravují dva přímí účastnící, lékař a botanik.
