Inna Mirovská Knihy

Neobyčejný román známé autorky, ispirovaný jejími unikátními zážitky z doby nacistické blokády Leningradu.

Židovské pověsti, které obsahuje kniha předkládaná čtenáři, jsou zvláště v dnešní době nekonečnou studnicí poznání, poučení a letité zkušenosti, pramenící z historie utlačovaného národa. Nejsou zde jen pověsti z prostředí pražských Židů, ale z celé Evropy v historickém kontextu minulého tisíciletí. Ilustrátor Tomáš Řízek pojal tradičně jednotlivé příběhy a vytvořil působivý celek s postavami i prostředím vyprávění.

Autorka do této knihy zařadila příběhy, které se vyznačují neobvyklými, až kuriózními okolnostmi. Někdy si ani neuvědomujeme, z jakých všedních pohnutek, z drobných nenávistí, pomluv, obyčejné lakoty či pocitů méněcennosti se zaplétá předivo zločinu. Když tyto skrývané slabosti přerostou až ve zločin, jde o ty nejsložitější kriminální případy. V povídkách této knihy se většinou všechno objasní až v okamžiku, kdy jsou odhalena vášnivě střežená tajemství lidí, kteří požádali o pomoc pátrací a detektivní agenturu v domnění, že „jejich kriminální případ“ zůstane soukromou záležitostí.

Historická novela vypráví o životě židovského krejčího z pražského ghetta v době třicetileté války. V roce 1666 se třiasedmdesátiletý Žid Samuel Štrasburk, narozený v Krakově, kde se u svého strýce vyučil krejčím, setkává v New Yorku, kam před lety odešel s celou rodinou, s mladým švédským historikem a ve své pracovně mu vypráví o svých životních zkušenostech, zážitcích, myšlenkách i setkáních s řadou významných osobností v 1. polovině 17. století. V roce 1622 odešel s manželkou a třemi dětmi z Polska do Čech a usadil se v Praze na okraji Židovského Města, kde si mohl koupit vlastní dům. Svým uměním, vzdělaností a rozhledem získal uznání bohatých a vlivných mužů. Do jeho života za často dramatických událostí třicetileté války výrazně zasáhl první židovský šlechtic Jakob Baševi, rabín Natan Halevi Heller, Albrecht z Valdštejna i Karel z Lichtenštejna. Autorka přesvědčivě zachycuje atmosféru pražského ghetta i vypovídá o diskriminaci příslušníků židovské komunity, kteří teprve za oceánem našli skutečnou svobodu.

Svědectví o posledním protižidovském pogromu na Moravě. Příběh o posledním protižidovském pogromu, který proběhl krátce po vzniku Československa v roce 1918 v moravském Holešově, zpracovala autorka na základě několikaletého studia pramenů, svědectví a análů. Autorka se pokouší na prostém, a o to tragičtějším, dějovém schématu pojmenovat jeden z nejsmutnějších a nejtrvalejších jevů - xenofobii a antisemitismus.

Tajemné příběhy z židovského prostředí najdou své čtenáře mezi staršími dětmi i dospělými milovníky tohoto žánru. Čtrnáct vyprávění o rabínech i prostých obyvatelích ghetta, králích, jejich poddaných i přisluhovačích - ale především o pronásledování a naději, moudrosti, lásce a obětavosti, víře i nenávisti, malichernosti a zlobě. V dnešní nesnášenlivé době je to potřebná knížka, navíc krásná výpravou i jazykem.

Neotřelé detektivní příběhy z české současnosti řeší starší žena, která využívá bystrý intelekt a ženský instinkt. Jana Brodská pracuje spíše nárazově v detektivní kanceláři svého zetě, který jí předává případy, v nichž je vždy aktérkou nějaká žena, ať už je obviněnou, nebo obětí nějakého trestného činu. Svérázná tchýně se dokáže vcítit do psychiky pachatelů i jejich obětí a své případy neomylně vyřeší, mnohdy po svém, takže nebývá vždy pachatel po právu potrestán, hlavně však se snaží najít východisko a řešení pro poškozené.