Pavel Kladiwa Knihy

Každá kniha analyzuje komunální politiku a činnosti obecních samospráv v letech 1850–1914. V širším smyslu jde o obec jako prostor lokální politiky a občanské angažovanosti.Obsah :– Opava– Olomouc– Frýdek– Moravská Ostrava– Vítkovice– Přerov– Nový Jičín– Příbor

Od poloviny 19. století se v českých zemích a celé habsburské monarchii formovala společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, což vedlo k národním hnutím a významným hospodářským změnám. Dosavadní česká historiografie se zaměřovala na národní emancipaci a městské prostředí. Tato kniha zkoumá společenskou transformaci a konflikty z pohledu venkova. Zrušení poddanství a zavedení obecní samosprávy přineslo do rurálního prostředí nové impulzy. Městští inteligenti a úředníci přinesli návyky občanského života a národního aktivismu, na které navázali místní jednotlivci. Venkov se probouzel z poddanství, letargie a fatalismu, a díky obecným školám se zvyšovala gramotnost. V tomto období došlo k propojování venkova s městským prostředím hospodářsky, kulturně i politicky. Vznikly desítky záložen a spolků, a politizace venkova se stala součástí modernizace společnosti. Obyvatelé se více zapojovali do veřejného dění a identifikovali se s politickými idejemi a osobnostmi. Politizace, podpořená národními hnutími, souvisela s demokratizací politického systému a vytvářela novou hierarchii vztahů, do níž se snažili zasahovat i tradiční držitelé moci, jako církev a velcí pozemkoví vlastníci.

Publikace představuje čtvrtý svazek Edice politických programů, která má za cíl dokumentovat programový vývoj politických stran v českých zemích až do roku 1948. Připravený svazek navazuje na třetí díl této edice, který byl věnován programům českých národních stran až do říšských voleb 1891, v jejichž důsledku skončila dominance staročeské Národní strany v české občanské politice. Tento čtvrtý svazek se zabývá programy staročeských a mladočeských stran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1891-1914, v době pokračující diferenciace českého politického stranictví. Hlavní téma českých politických subjektů tvořil tehdy vztah českého národa k rakouskému státu, prosazení českých požadavků na národní a jazykovou rovnoprávnost s Němci v českých zemích při respektování státoprávního celku zemí České koruny. Od počátku 20. století se staročeští a mladočeští politikové vyjadřovali k vládním a německým návrhům podoby česko-německého vyrovnání v Čechách a na Moravě a byli rovněž konfrontováni s požadavkem zavedení všeobecného volebního práva. Editor úvodem přináší obsáhlou studii o proměnách politických programů českých národně liberálních stran v daném období. Edice celkem obsahuje 127 programových dokumentů (oficiální programy, memoranda, prohlášení, zákonné návrhy ad.), opatřených textově-kritickým a věcným poznámkovým aparátem, jmenným rejstříkem a seznamem použitých pramenů a literatury.

Každá kniha analyzuje komunální politiku a činnosti obecních samospráv v letech 1850–1914. V širším smyslu jde o obec jako prostor lokální politiky a občanské angažovanosti. vydání

Výstup z vědeckého semináře pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Vědecký seminář se programově spíše než dějinami jednotlivých měst chtěl zabývat „dějinami ve městech“, tj. celospolečenskými procesy a obecnými vývojovými trendy dokumentovanými na konkrétních příkladech. Vše pod zorným úhlem tzv. strukturálních dějin. Příspěvky se týkají tří okruhů: I. Prameny a metodika; II. Společensko-ekonomické procesy; III. Konkrétní problémy městské samosprávy.

The book explores the complexities of the 1905 Moravian Pact, which sought to address national conflicts in Cisleithania by creating semi-autonomous national groups within Moravia. It delves into the difficulties of defining and demarcating these intermingled populations, highlighting the challenges of implementing personal national autonomy in a diverse society. The analysis sheds light on the socio-political dynamics and implications of this historical attempt at managing ethnic diversity.