Učební text je primárně určen pro studující učitelského oboru český jazyk a literatura a nabízí průhledy do problematiky, jež by se měly stát základem pro další zapojování nových médií a jejich reflexe do výuky.
přání a zašlete jej svým známým. Přidat do přečtených knih » Máte již přečtenou danou knihu? Zařaďte si jí do knihovny a najděte podobné.
Kniha si klade za cíl popsat specifické projevy homosexuální zkušenosti či představ s homosexualitou spojovaných v současné české beletrii. Tomuto typu textů bylo doposud věnováno několik málo studií, avšak zcela mimo odborný zájem zůstaly téměř všechny texty populárního charakteru či díla přímo ze spodních pater literární tvorby, stejně tak jako literatura pro nedospělé čtenáře a literární vyjádření v seriálových publikacích. Podivná literatura? zaceluje tuto mezeru soustředěným rozborem českých homosexuálních textů posledních třiceti let, přičemž poprvé v našem prostředí využívá pro poznání komplexu tzv. homosexuální literatury rovněž texty vzešlé z četných periodik vydávaných LGBT+ komunitou. Vytváří se tak plastický obraz vývoje minoritní literatury, který zůstává doposud mainstreamovému čtenáři skryt.
Paměťová studia posledních desetiletí se zabývají kulturní pamětí a charakterizují privátní vzpomínky i oficiální prezentace událostí jako kulturní a sociální konstrukt, jako nepřetržitý proces vybavování si a reinterpretace transferu vzpomínek. Do kontextu těchto teorií náleží také Příběh budovy čp. 301 v Hradci Králové (budova Obchodní akademie, dnes děkanát Pedagogické fakulty UHK). Budova již více než sto let slouží školním účelům a vzpomínky i příběhy, které předložená publikace nabízí, se vztahují k osobnostem i událostem přesahujícím školní prostředí. Budova se specifickou architekturou se stává jednou z důležitých architektonických památek hradeckého „salonu republiky“, prostřednictvím spolku „Oliva“ zaznamenává vzestup českého bankovního sektoru a příběhy osobností korespondují s poli tickým a společenským vývojem našeho státu během celého dvacátého století. Zkrátka sto let je dlouhá doba nejen z hlediska lidského života, ale i z hlediska prostoru, v němž se příběhy odehrávají.
Cílem monografie je zmapovat stav čtenářských návyků u dětí, mládeže a vysokoškolských studentů a pojmenovat nejpalčivější problémy související s touto oblastí, a to nejen ve školním prostředí, ale i v rodině a na úrovni obecného pojetí vzdělávacího systému sekundárního vzdělávání.
Předložená publikace se zaměřuje na dvě úzce související témata, která by měla být v centru pozornosti učitelů českého jazyka a literární výchovy. Prvním důvodem je proměna kulturní epochy, v níž si kniha hledá nové poslání. Druhým důvodem je praktická potřeba, aby komunikující subjekty uměly identifikovat informační jádro v textu a rozpoznat podružné informace. Tento požadavek však přesahuje pragmatičnost a souvisí s rozvojem mentálních schopností jednotlivce. Autoři publikace si významu obou témat jsou plně vědomi. P. Bubeníčková analyzuje současný vztah žáků k knihám a čítankám, včetně individuální žánrové preference. M. Čuřín zkoumá genderové aspekty a příčiny nižší čtenářské gramotnosti chlapců, přičemž nabízí postupy pro zlepšení situace. A. Zachová se zaměřuje na schopnost žáků získat z textu konkrétní informace a pochopit jeho smysl, a to prostřednictvím dotazníku. Publikace reaguje na aktuální problémy čtenářství a čtenářské gramotnosti, obohacuje předchozí výzkumy analýzou současného stavu a navrhuje cesty ke změně, přičemž vyvolává další otázky pro budoucí diskuzi.