Britská autorka George Eliot, vlastným menom Mary Ann Evans, sa preslávila ako kľúčová postava viktoriánskej literatúry. Jej diela sa vyznačujú hlbokým humanistickým vhľadom a silnými ženskými postavami, ktoré skúmajú zložitosť ľudskej psychiky a morálky. Eliot bola známa svojím precíznym pozorovaním spoločenských zvyklostí a vnútorných konfliktov, čo jej umožnilo vytvárať realistické a pôsobivé príbehy. Jej štýl je charakteristický intelektuálnou hĺbkou a komplexným zobrazením motivácií postáv, čo z nej robí jednu z najdôležitejších prozaičiek svojho obdobia.
Jeden z najslávnejších románov klasickej anglickej literatúry nás zavádza do budoárov a spální anglického provinčného mestečka v prvej polovici 19. storočia. Autorka skrývajúca sa za mužským pseudonymom pozoruje s humorným nadhľadom aj s účastným citom tŕnistú cestu dvoch mileneckých párov aj prevratný kvas doby.
George Eliotová (vlastným menom Mary Ann Evansová) je popredná predstaviteľka anglického realizmu 19. stor. Literárnym debutom Elitovej a Georgea Mereditha sa datuje prelom v anglickom románe, a to v období, keď na literárnom nebi Británie žiarili hviezdy takej veľkosti, ako Charles Dickens, WilliamM. Thackeray, sestry Brontëové a Elizabeth Gaskellová. Eliotová bola už známou novinárkou a prekladateľkou filozofických diel, keď vstúpila do literatúry, a razom si vydobyla uznanie kritiky aj lásku čitateľov. Jej tvorbu charakterizuje nevšedné rozprávačské umenie, hlboký zmysel pre vystihnutie vzájomných ľudských vzťahov a drobnokresba postáv. Eliotová, popri ostatnej literárnej činnosti, napísala sedem románov, z ktorých sa najvyššie hodnotia Adam Bede (1859), Mlyn na rieke (1860) a Middlemarch (1871 - 1872).
A miser finds redemption through caring for an abandoned child.
George Eliotová patří spolu s Jane Austenovou a sestrami Brontëovými k nejčtenějším a nejuznávanějším anglickým autorkám své doby. Přesvědčí Vás o tom nejen v obsáhlých románech, ale i v povídkách, z nichž dvě si nyní můžete přečíst v dynamickém, vášnivém překladu Kristýny Julinové. Povídku Opona budoucnosti vypráví muž na sklonku svých dní, který byl obdařen neblahým darem číst myšlenky jiných a předvídat věci příští, a může nás těšit, že se její část odehrává v magické Praze. Láska se v ní mísí s nenávistí, naděje se zklamáním, okamžiky úlevy s marnou snahou vypravěče setřást svou nezáviděníhodnou schopnost… A nade vším ční jeho milovaná manželka jako krásná, ale také velmi záhadná a temná postava. V povídce Bratr Jakoubek se setkáváme s vychytralým Davidem Levým a jeho duševně zaostalým, avšak svým způsobem bystrým bratrem Jakoubkem, který Davida přistihne u špatného skutku a jako nelítostná Nemesis se zjeví ve chvíli, kdy se David vrací ze Západní Indie a pod smyšlenou identitou stoupá na společenském žebříčku. George Eliotová zaujme austenovsky prokreslenými charaktery postav, mistrovským líčením prostředí, nečekanými dějovými zvraty a v neposlední řadě smyslem pro humor. Její povídky neztratily ani po půl druhém století svůj půvab a potvrzují její oprávněnou přítomnost mezi největšími spisovatelkami 19. století.
Čtyři povídky anglicky píšících ženských autorek z 19. a první poloviny 20. století, spojené výskytem nadpřirozeného prvku. Tím, že těžiště všech leží spíše v psychologii postav než v křiklavé hrůze, nám možná připomenou podobně pojatý výbor z amerických autorů Komu se to dostane do rukou (Odeon, 1990). Ze známých spisovatelek je zde zastoupena např. Angličanka George Eliotová novelou o muži stíhaném nedobrovolným odposlechem myšlenek druhých lidí a Američanka Edith Whartonová povídkou, kde se nadpřirozený prvek projeví až dodatečně, čímž se zpětně změní atmosféra celého příběhu. Zato Violet Huntovou nebo Lanoe Falcnerovou zná dnes už jen pár odborníků, a přece nacházíme v jejich fantastických povídkách přesvědčivost a podmanivost, a paradoxně i věcnost, jakou bychom těžko hledali v naší literatuře přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Příběh se odehrává ve 40. letech 19. století v provinčním městečku St. Oggs. Tulliverův mlýn se kvůli ambicióznímu právníkovi Wakemovi dostane do velkých finančních potíží, a zatímco Tom se usilovnou prací snaží získat zpět rodinný majetek, Maggie chce překonat zášť z minulosti přátelstvím s Philipem, Wakeovým postiženým synem. Děj však stojí na sourozeneckém poutu mezi Tomem a Maggie a rodinných konfliktech. Maggie totiž v jedné chvíli podlehne své potlačované touze k Lucyinu snoubenci Stephenovi - a posléze se zahanbeně vrací k rodině. Tragické rozuzlení sice přináší konečné usmíření s Tomem, nic méně platí, že "příroda dokáže obnovit napáchané škody - ale ne všechny."
