Študáci a kantoři – humornou formou líčí středoškolská studia jako neutuchající souboj temperamentní, sportuchitvé mládeže s přísným, často zkostnatělým řádem školy. Tajnosti žižkovského podsvětí – příběh s kriminální zápletkou, kde nechybí geniální detektiv s poněkud nedůvtipným pomocníkem, urputný boj gangů a svérazné rozuzlení.
První a neprávem zapomenutá humoristická kniha Jaroslava Žáka ze studentského prostředí. Děda Posleda je je zastáncem dětí a mládeže proti všem zlým duchům, které se usidlují zejména ve výchovných institucích. Protože jej profesoři Reálného gymnázia Zbyňka Šašecího ze Zhoře mylně považují za zemského školního inspektora, podaří se mu v krátké době zavést převratné učební postupy: například názorné vyučování bitev. Hlavní boj ho však ještě čeká.
Autor vybral látku k tomuto románu z českého bájesloví a humorně přepracoval pověst o praotci Čechovi a o osídlení podřipské kotliny. Původním záměrem autorovým bylo vytvořit komedii na podkladě slovanské mytologie; divadelní hra Slovanské nebe měla svou úspěšnou premiéru v roce 1949.Později vzniklé prozaické zpracování této vděčné a úsměvné alegorie vychází knižně již počtvrté. Jejími hrdiny je mladá dvojice Čech a Meduna, které v den jejich svatby odvede omylem do Perunova nebe bohyně Mořena - jako duše zemřelých. S humorem a porozuměním líčí Toman lidské počínání nepravých duší, jak se jim podařilo převrátit odvěký řád nebe a dostat na svou stranu Zlatou bábu, Perunovu ženu.
Humorná kniha z doby meziválečné, v níž autoři formou parodovaných klasických literárních textů, nejčastěji však stylem kovbojských a zálesáckých románů vyprávějí o trampském hnutí a nenásilným způsobem podávají i kritiku tehdejší společnosti, je díky jedinečnému vypravěčskému stylu a originálnímu humoru zajímavá i pro dnešní čtenáře. Šestidílný muzikálový seriál o dobrodružství šesti trampů okolo řeky Vltavy a věčném válčení trampů a paďourů, který si s vydáním připomínáme, vznikl v Československé televizi v roce 1969 a dnes již patří do zlatého fondu televizního archivu.
V románu Pan Posleda, přítel študáků opouští Jaroslav Žák realistický, byť parodicky pojatý pohled na tehdejší střední školu a čtenář se ocitá ve střední škole plné magických bytostí, kouzel a zázraků. Kdo při hře na babu ji dostane jako poslední, má Posledu a jde s Posledou spát. A tak Vašíček Dusbálek odchází domů s Posledou – malým dědečkem s vousy a kouzelným deštníkem. Posleda s ním odchází napovídat mu při vyučování – a dostane se do souboje se zlým kouzelníkem Labaštou, který využívá školních skřítků Piškuntálků a dalších postav ze školního folklóru. Souboj obou mágů vrcholí bitvou, při které ožívají nejenom postavy ze školních učebnic, ale také – děste se – bytosti ze žákovských kreseb. Jejich souboj ovšem nevítězí magie, ale naprosto nemagická píle a znalosti jednoho z Posledových žáků a odchovanců.
Humoristický román, detektivka odehrávající se v dávných dobách v drsném Žižkově.
Laskavý humor z lázní. Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce… Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada.
Když v roce 1934 prohráli Čechoslováci na mistrovstí světa v kopané v Římě ve finálovém utkání s Italy, a to ještě v nastaveném čase, kdy dostali osudnou branku, těžko jsme se s takovou porážkou mohli smířit. Útěchu jsme nenašli, ať jsme donekonečna rozebírali zápas od začátku do konce a od konce zase k začátku. Když pak na mne na dovolená v Borovanech doléhali moji dva synovci: "strejdo, napiš něco, abychom také vyhráli," dal jsem docela rád průchod svému rozhořčení, a abych udělal radost klukům i sobě, napsal jsem knihu o mistrovství, v němž Čechoslováci konečně zvítězili.
Nové vydání známého a kdysi velmi čteného románu o chlapci, který je hotovým vtělením toho, jaký by kluk sice být nemusel, ale jaký už zpravidla je: nezdara, také o jeho mladším bratru a jejich vesnických kamarádech. Kniha, jejíž děj se odehrává před osmdesáti lety, je napsána s porozuměním pro dětský svět na pozadí důvěrné znalosti tehdejšího venkovského prostředí a tehdejších lidových zvyků a obyčejů.
