Karolina Světlá Knihy
24. február 1830 – 7. september 1899
Karolína Světlá je považovaná za zakladateľku českého vidieckeho románu. Jej tvorba čerpala inšpiráciu z priateľstiev s poprednými českými literátmi a zahraničných vplyvov, najmä francúzskej autorky George Sand. Osobné tragédie taktiež formovali jej tvorbu a záujem o postavenie ženy v spoločnosti. Světlá bola tiež aktívna v emancipačných spolkoch a podporovala vzdelávanie a nezávislosť žien.
Román z roku 1864, barevný obraz doby z národního probuzení. Román líčí barvitě pražský i maloměstský svět na počátku 19. století.
Povídky z Ještědí které byly psány souběžně s jejími velkými romány. Obsahují většinou zápletky s milostnou tematikou.
Úplné a původní znění (podle prvních vydání knižních nebo časopiseckých) povídek, novel, črt a charakteristických obrázků, jež spisovatelka - přední představitelka pokrokové měšťanské inteligence 60. let 19. století - čerpala ze svého sblížení s lidem ještědského kraje. Ústředním dějem většiny povídek je láska, kterou autorka chápe jako oporu charakteru, síly postav, jejich vůle a důslednosti. Hlavní váha povídek je pak v kresbě postav z lidu v němž spisovatelka "našla příklady mravní krásy a důslednosti, bezúrostřední cit, humor i hloubavý rozum: poznala lid jako oporu národního vědomí a strážce českého jazyka. Chtěla proto svým dílem ještědský lid oslavit, aby tím vytvořila přímý protiklad k městským salonům" (M. Podhorský)
Jedná se o výbor. Obsah: Lesní panna 7 Z Ještěda 33 O krejčíkově Anežce 64 Lamač a jeho dítě 121 Námluvy 187 "Přišla do rozumu" 214 Doslov 257 Ediční poznámky 262
Črty ze života pražské aristokratické a měšťanské společnosti
Sebrané spisy Karoliny Světlé: Meluzina Poslední poustevnice Modřín Marie Terezie Z Ještěda Lesní panna
Povídka o velké lásce Isabely a básníka Oskara,která skončí smutně.Autorka zde vydala podobenství o své lásce k Janu Nerudovi.
Tématika příběhů z pražského prostředí navazují na autorčiny zkušenosti z měšťanského života.
