Soubor statí českých a slovenských filosofů přináší přehled témat soudobého filosofického myšlení. Autoři se dotýkají celé šíře problémů v oblastech jazyka, logiky, vědy, vědomí, etiky, dějin filosofie. Zájemce o problémy současného myšlení zaujmou úvahy o sémantice, individuích, explanaci, myšlenkových experimentech, erozi hodnot, možných světech, mysli, klasické a kvantové mechanice, obeznámenosti, vlastních jménech, rozumění, ale také o pracích Bolzanových a Wittgensteinových.
Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014), který zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii, jehož básně jsou dnes součástí českého beatnického hnutí. V sedmdesátých letech se Kozelka zaměřil na akční umění, přičemž jeho sérií Kontakty z počátku 80. let na Šumavě se proslavil. Jeho extrémní tělové akce, jako například zavěšení do divokého proudu Hamerského potoka, představují významný příspěvek k českému body artu. V tomto období také rozvíjel svou výtvarnou tvorbu, zahrnující konceptuální kresbu a land-artové instalace. Kozelka byl aktivním organizátorem kulturního dění na neoficiální scéně, jeho byt v Templové ulici v Praze se stal místem setkání, performancí a diskuzí. V 80. letech vystavoval na alternativních výstavách nezávislé scény, jako byly Chmelnice – Mutějovice (1983) a Setkání na tenisových dvorcích Sparta (1982). V devadesátých letech založil pobočku pražské alternativní organizace Artforum v Karlových Varech, kde organizoval výstavy, filozofické přednášky, literární festivaly a koncerty, a podílel se na regionálních aktivitách v Brně a Olomouci, vedle vlastní prozaické tvorby a antologií literárních textů.
Je možné odvodit vesmír z několika výchozích fundamentálních principů? Mají při vědeckém výzkumu speciální vědy nezastupitelnou úlohu, nebo lze všechno redukovat na fyziku? Je odstranění nedostatků nynějších vysvětlení pouze záležitostí času a výpočetní náročnosti, nebo jde o konceptuální selhání? Čím do této diskuse přispívá redukcionismus a holismus? A může k řešení tohoto dilematu přispět i filosofie? Autor v knize shrnuje současné názory na vztah celků a částí při vzniku nových entit, kriticky se s nimi vyrovnává a vypracovává návrh hierarchické emergentní ontologie, v níž ústřední místo zaujímá univerzální princip emergence. Svůj metafyzický koncept přitom ověřuje na nedávných výzkumech buněčných automatů, teorii kompozitních fermionů a neuronálních procesů mysli.
Publikace se věnuje výzkumu tří okruhů vysokoškolských vědních oborů, zaměřeným na rozvoj a cvičení kreativity, a zabývá se možnostmi jejich vzájemného působení. V oboru tvůrčí psaní (Zbyněk Fišer) jsou rozvíjeny slovesné kompetence a schopnost tvořivě psát odborný i beletristický text. V oblasti galerijní pedagogiky (Radek Horáček) je zkoumána interpretace výtvarného díla jako aktivní tvůrčí proces a obor Akční tvorba (Vladimír Havlík) se zaměřuje na výzkum a cvičení tvůrčích aktivit v oblasti vizuálního umění. Tvůrčí práce s textem a s vizuálními informacemi je nezbytnou kompetencí pro studium i praxi.
Kniha esejů japonské specialistky na problematiku médií, videoartu a multimediálního umění je koncipována jako soubor textů zkoumajících problematiku médií v postkomunistické východní Evropě ve srovnání se západním světem (především Japonskem).
Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje? Umožní nám pochopit nejen povahu našich těl, ale i našich myslí? Zdůvodníme studiem našeho evolučního původu své morální závazky? A ospravedlníme jím svůj nárok na objektivní poznání?
Podobné otázky si kladou autoři první české publikace, která systematicky mapuje vliv moderní evoluční teorie na klíčové oblasti filosofie - filosofii vědy a mysli, etiku a teorii poznání. Obecněji se kniha řadí do proudu současného filosofického naturalismu, ačkoli autoři nezaujímají vůči naturalismu vždy stejné postoje. První dvě kapitoly se týkají filosofie vědy a jejich cílem je vyjasnění vědeckého statusu darwinistické teorie evoluce. Další se zaměřují na evoluční teorii mysli a etiku a poslední dvě kapitoly mapují současné evoluční teorie poznání, které sdílejí naději, že náš nárok na objektivní poznání lze podpořit přihlédnutím k evoluční historii tohoto poznání, případně poznávacích schopností.
Autor se zbývá vztahem filosofie a přírodních věd, zvláště pak filosofickými otázkami vývoje, vznikání, stávání a procesuality v souvislosti s nerovnovážnou termodynamikou a synergetikou.
