Tvorba Benedikta Rieda ve službách Vladislava Jagellonského byla jedním z vrcholů stavitelské kultury přelomu 15. a 16. století. Zásluhou zahraničních kontaktů královské huti se v okruhu tohoto mimořádného architekta od 90. let 15. století začaly v Čechách vedle aktuálních výdobytků „pozdní gotiky“ prvně prosazovat i prvky nového stavitelského jazyka inspirované antickým dědictvím. Autorka si vytkla za cíl nejen zabývat se otázkami vzniku a vztahu dosud nepříliš poznaného, byť výrazného souboru riedovských portálů, ale také pokus přiblížit se k tomu, za jakých okolností a proč se na těchto dílech „gotika“ a „renezance“ z pohledu tehdejších kameníků či jejich patronů objevily. Kniha obsahuje bohatou obrazovou dokumentaci.
Michaela Ramešová Knihy


Díky přestavbě Starého královského paláce Pražského hradu, které se koncem 15. století ujal Benedikt Ried, se architektonické dění v Čechách octlo na špici stavitelské scény Evropy. Portály Starého královského paláce Pražského hradu osazené v jagellonské době, které se již delší dobu oprávněně těší značné pozornosti, v tomto ohledu nabízejí jedinečnou možnost sledovat podoby kontaktu různých architektonických tradic. Pokus o hloubkové poznání portálů, tedy výzkum jejich dobového vzhledu, okolností zhotovení či původu možné inspirace jednotlivých tvarových řešení a jejich obsahového náboje, založený na detailním průzkumu a dokumentaci doplněné o rozšířené studium zahraničních souvislostí může nabídnout vhled do toho, jakými způsoby pracovala huť Benedikta Rieda.