Petr Kostrhun Knihy

V roce 2004 byla obnovena edice „Postavy moravské archeologie“ jako další vedlejší řada časopisu Pravěk.

Karel Absolon byl významnou a nepřehlédnutelnou osobností. Jeho jméno zůstane spjato se zpřístupněním dna propasti Macochy, s archeologickými výzkumy korunovanými nálezem Věstonické venuše či s vybudováním pavilonu Anthropos v Brně. Spektrum jeho rozsáhlé činnosti doplňovaly zejména v počátcích jeho aktivního života i úspěchy v oboru zoologie, zvláště při výzkumu bezobratlých troglobiontních živočichů. Absolon byl však také osobou kontroverzní, kromě obdivovatelů měl i řadu odpůrců, za svými cíli a úspěchy šel mnohdy nekompromisně a tvrdě. V každém případě za sebou zanechal nejen mnoho speleologických, archeologických a zoologických objevů, ale i obrovské množství publikací, fotografií, rukopisů a dalších dokumentů, které po celou dobu své působnosti schraňoval. Absolonovo dílo je vskutku monumentální a čerpat z něj budou ještě mnohé další generace.

Býčí skála. Už to samotné slovo vyvolává představu čehosi dávného a tajemného. A což teprve staré pověsti o průvodech, kvílení z nitra jeskyně a o její osvětlené Předsíni! Je nabíledni, že lehce dosažitelná sluj pod vysokými skalisky musela poutat pozornost už v pravěku, přitahovat barokní učence, fascinovat romantiky, a že moravská archeologie musela učinit své první kroky právě zde. Snad se v ní ukrývali i padělatelé mincí a nějací podivní, tmy se nebojící lidé středověku, kteří na stěně nad Jižní odbočkou zanechali změť nesrozumitelných černých čar a v prostoře samé hrst polotovarů stříbrných mincí. Ve stejné prostůrce, jako v jediné v našich jeskyních, namalovali záhadný vzor již lidé pozdní doby kamenné.

This monograph discusses the scientific legacy of the Czech anthropologist Jan Jelinek whose research in the field of paleolithic and non-European cultures strongly influenced the activities of the Moravian Museum and the Anthropos Museum in Brno. The book comprises four independent sections in which the authors interpret various themes of Jelinek's interest in the evolution of man and culture.

Myšlenka na realizaci mezinárodní výstavy „Mykény a střední Evropa. Počátky evropských civilizací v době bronzové“ vznikala velmi dlouhou dobu. U jejich počátků stala fascinace nad výsledky archeologických výzkumů slovenských kolegů z Archeologického ústavu akadémie vied v Nitre, kteří pod vedením PhDr. Ladislava Olexy realizují mnoho let systematicky výzkum na výjimečné lokalitě otomanské kultury u východoslovenské obce Nižná Myšľa nedaleko Košic. Toto pravěké sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové před 3.500 lety odbornou i laickou veřejnost již dlouhou dobu udivuje bohatstvím nalézané materiální kultury, v které archeologové mimo jiné sledují výrazné ovlivnění světem okolo Egejského moře, kde v této době vzkvétala tzv. mykénská kultura – raná řecká civilizace. Není s podivem, že jiné významné sídliště z této doby – Spišský Štvrtok – bylo symbolicky nazváno slovenskými Mykénami. Odtud pramení také inspirace pro název brněnské výstavy. Pozoruhodné archeologické nálezy otomanské kultury již zaujaly velkou pozornost u návštěvníků v řadě evropských zemí, kam putovala výstava o Nižné Myšli v minulých letech. V České republice je v této šíři představena otomanská kultura starší doby bronzové vůbec poprvé.

Ústřední částí výstavního projektu Svět tajemných Baltů jsou historická témata sledující dějinný vývoj geografického prostoru Pobaltí v 5.–16. století. Téma výstavy je rozděleno do osmi hlavních kapitol. První dvě, Cesty dávných bohů a V kmenových společenstvích, přibližují etnogenezi baltských a ugrofinských kmenů (včetně vlivů vikinské expanze), jejich hmotnou kulturu, život i mytologii před přijetím křesťanství v raně historickém období. Kapitola Christianizace křížem i mečem hodnotí křesťanské misie sv. Vojtěcha a sv. Bruna z Querfurtu, význam pruských biskupství, misijní činnost po pokřtění Litvy i úlohu českých panovníků Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského a Karla IV. v rámci dlouhého christianizačního procesu Baltů. Nepopiratelný význam námořního hanzovního obchodu pro rozvoj sledovaného území je zhodnocen v části příznačně nazvané Pod plachtami za obchodem. Úloze mocného středoevropského litevského státu, respektive Velkoknížectví litevského ve 13.–15. století a polsko-litevské unie v rámci evropských politických, náboženských a kulturních dějin je pozornost věnována v oddílu Litva mezi Cařihradem a Římem. Následující dvě části, Na území řádu a Na poli grunwaldském, reflektují témata činnosti řádu německých rytířů v Pobaltí (včetně sledování jejich zázemí v Čechách a na Moravě), účasti husitských vojsk i důsledky bitvy u Grunwaldu (Tannenbergu). Závěr výstavy nazvaný stručně Jagellonci přibližuje společné dějiny středoevropských zemí i baltského prostoru v rámci jednoho kulturně-politického a dynastického celku. Částečně souběžný anglický a německý text. Částečně přeloženo z němčiny a litevštiny.

Publikace předkládá výsledky dlouhodobého projektu zpracování a digitalizace pozůstalosti nejznámější osobnosti speleologického a archeologického výzkumu meziválečného Československa K. Absolona (1877-1960) a jeho rozsáhlého fotoarchivu. Katalog předkládá výběr fotografií, které reprezentují tři oblasti velkolepě pojaté Absolonovy prospekce Moravského krasu (1901-1939), Dinárského krasu (1908-1922) a archeologicko-speleologické cesty do krasu francouzského (do r. 1938). Fotografie doprovází dvě studie, zařazující Absolonovy fotografe mezi další autory rodícího se fenoménu vědecké fotografie na přelomu devatenáctého a v první polovině dvacátého století a mapující Absolonovy zahraniční cesty a mezinárodních kontakty, při nichž vznikla většina dochovaných fotografií. Unikátní snímky zachycují archeologický a speleologický vědecký svět stejně jako poezii kulturní krajiny meziválečné Evropy

Před 140 lety blanenský lékař, "otec moravské archeologie", Jindřich Wankel, v jeskyni Býčí skále v Moravském krasu objevil a rozpoznal jedny z prvních nálezů ze starší doby kamenné, paleolitu. Po něm se výzkumu tohoto období prehistorie Moravy věnovali další přední badatelé a osobnosti v oblasti archeologie, např. K. J. Maška, M. Kříž, J. Knies, K. Absolon, J. Skutil a další. Autoři publikace, vědečtí pracovnící Moravského zemského muzea, se věnují právě vývoji poznávání jednotlivých paleolitických údobí a vše dokládájí bohatou obrazovou dokumentací, medailonky badatelů a výčtem jejich nejdůležitějších vědeckých prací.