Mgr. Helena Štáchová (* 18. november 1944, Praha − † 22. marec 2017) bola česká herečka, bábkoherečka, scenáristka, speváčka, dabérka a od roku 1996 riaditeľka bábkového Divadla Spejbla a Hurvínka. Pre televíziu dabovala Lisu Simpsonovú v animovanom seriáli Simpsonovci.
Autobiograficky ladená próza nositeľa Nobelovej ceny ponúka čosi ako emocionálne zaangažovanú príručku pre záujemcov o nedávnu históriu stredovýchodnej Európy, brilantne napísané vyznanie Európanstva, analýzu vývojových trendov prvej polovice dvadsiateho storočia.
Jeden z najznámejších príbehov prežitia počas druhej svetovej vojny zachytáva osudy hudobníka v okupovanej Varšave, rovnomenný film nakrútený podľa knihy získal troch Oscarov. Władysłavovi Szpilmanovi zachránila život hudba, a nie raz. A nielen v časoch, keď vojna odkryla v ľuďoch to najhoršie i najlepšie: brutalitu i veľkodušnosť, odvahu i zbabelosť. Spomienky mladého poľského hudobníka opisujú vojnové roky v okupovanej Varšave, od septembra 1939 až do konca vojny. Prišiel počas nich nielen o prácu, ale aj o celú rodinu a rodné mesto, ktoré nacisti zrovnali so zemou. Autor v knihe presvedčivo líči „relatívne normálne“ prvé mesiace vojny, narastajúci teror, hlad a strach. Odchyľuje sa od stereotypov: bez toho, že by sa čokoľvek pokúšal relativizovať, je jedna z postáv, ktorá mu zachránila život Nemec, podľa jeho spomienok však mnoho neprávostí a zverstiev páchali nielen nacisti. Kniha vyšla prvý raz v roku 1946, v tom čase ešte pod názvom Smrť mesta a v nízkom náklade. Prvé vydanie bolo cenzurované, lebo príbeh nezapadal do oficiálnej verzie dejín, neskôr ho poľskí stalinisti úplne stiahli z predaja. Nebolo mysliteľné, aby „dobrí“ patrili k nepriateľskej armáde a rovnako sa nepatrilo spomínať podiel ukrajinských a litovských jednotiek na masakroch vo varšavskom gete. Až po päťdesiatich rokoch vyšiel v nemeckom vydavateľstve Ullstein Pianista v neupravenej podobe, v akej ho poznáme aj my.
Výbor z celoživotního díla polského básníka, zpěváka, prozaika a esejisty shrnuje vedle básní, písňových textů, povídek, esejů a básnických poém i jeho reflexívní texty Fabula rasa a Hle a deník, který si vedl krátce před smrtí. Strhující četba díla „básníka psaného života“ umožňuje poprvé u nás poznat v celé šíři dílo jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů druhé poloviny 20. století.
Literární deník (roky 1953–1956) polského spisovatele žijícího v Argentině patří k nejvýznamnějším dílům polské literatury 20. století. Přeložila Helena Stachová. Úvod z italského originálu přeložil Martin Švehlík.
Byli jsme - a je nás pět, obešli jsme celý svět. Bavíme dospělé i děti téměř jedno století. Jsme rádi, když se smějete, tak naváhejte a čtěte: právě teď 12 povídek a k tomu 6 komiksových příběhů. Vaši kamarádi Hurvínek, Mánička, teta Kateřina, Spejbl a Žeryk
Četné fotografie a kresby doplňují zajímavé vyprávění o práci polsko-mongolské vědecké expedice paleontologů, kteří v letech 1963–1965 hledali v poušti Gobi kosterní pozůstatky obrovitých ještěrů dinosaurů i kostry nejstarších drobných savců. Studium těchto dávno vyhynulých živočichů, jejichž zbytky se nacházejí v křídových a třetihorních usazeninách, je důležité pro výzkum vývoje živočišných druhů. Knížka přináší také zajímavé postřehy o Mongolsku a jeho obyvatelích. 32 stran fot. příl.
Soubor dosud do češtiny nepřeložených povídek od jednoho z nejznámějších polských spisovatelů a dramatiků. Stát se světoobčanem (včetně světového úspěchu dramatické tvorby, např. hry Tango a Emigranti) a přitom zůstat nevyléčitelně polský. Umět vlastní rukou ilustrovat parodický on the road román na každé stránce brilantní kresbou (román Útěk na jih). Odhalit ve svém časopise Hlasatel pokroku, že v polské vesnici Dolnoluhy navštěvuje základní školu Adolf Hitler, který se tam rafinovaně ukryl po svém útěku z dobytého Berlína. Vymyslet svépomocné družstvo, které posílá zákazníkům alkoholiky, aby lidé nepili sami. Vymyslet kočičku, která na sebe bere majitelovy hříchy. Nechat důchodce štrikovat transparenty na Prvního máje.
Als Gustaw Herling 1940 versuchte, aus Warschau über Litauen zur polnischen Armee in Frankreich zu gelangen, wurde er vom NKWD verhaftet und zu fünf Jahren Zwangsarbeit verurteilt. Er wurde im Lager Jercewo interniert und lebte dort unter schwersten Bedingungen eineinhalb Jahre. In eindringlichen Bildern und Episoden erzählt er vom Alltag des Lagerlebens, von Folter und Denunziation, von Willkür und Gewalt, aber auch von wunderbaren Beispielen der Menschlichkeit.
Polský spisovatel, žijící od padesátých let v Neapoli a známý u nás svým nedávno vydanými memoáry Jiný svět, je spolu s Czesławem Miłoszem a Witoldem Gombrowiczem nejvýznamnějším polským autorem poválečného exilu i celé moderní polské literatury. V Polsku je dnes považován za klasika. Jeho Deník psaný v noci je strhující četbou spojující napínavé povídky se středověkou tematikou, pronikavé eseje o výtvarném umění, reflexi moderní literatury, aktuální společenské a politické úvahy a osobní zamyšlení o domově a exilu.
Oblíbená dobrodružství Hurvínka, Spejbla, Máničky a jejich čtyřnohého kamaráda Žeryka. Jak to chodí v Oslově, ve městě, o kterém nikdy nikdo neslyšel? Opravdu se tam vůbec nechodí do školy? Kde leží Tramtárie? Kdo tam žije a kdo takové zemi vládne? Co je to Kostitřaska a k čemu asi slouží? Kdo Hurvínkovi pomůže splnit velké přání stát se dospělým? A bude Hurvínek v dospělém těle šťastný? Pokud se to chcete dozvědět, na nic nečekejte a pusťte se do čtení.
