Adolf Felix Knihy







Hned první stránky románu Lhostejní nás ex abrupto uvádějí do prostředí a děje: vstupujeme do salónu honosné buržoazní vily někde v Římě, kde spolu konverzují matka Mariagrazia, stará, snobská, zmalovaná a omezená ženština, její milenec Leo, vychytralý a cynický obchodník hrající sina zachránce rodiny, dcera Karla a syn Michal, útrpně prožívající stále stejně plynoucí dny a pociťující lhostejnost vůči všemu okolo. Později se ke společnosti přidává ještě matčina přítelkyně Líza, bývalá Leonova milenka, na kterou Mariagrazia chorobně žárlí. Onoho večera se začínají sbíhat nitky dlouhodobých strategií a tužeb jednotlivých postav.
Italské renesanční novely
- 412 stránok
- 15 hodin čítania
Kniha je výběrem novel od 18 italských renesančních autorů. Matteo Bandello je zde zastoupen nejpočetněji. Výběr novel a překlad je dílem Adolfa Felixe, který má již v Databázi překlady pěti titulů. Závěrečným slovem renesanční tvorbu italských autorů doplnil Josef Bukáček.
Nadmerné rozširovanie ríše, „jed z Judey“ a barbari sú podľa britského historika kľúčové faktory, ktoré spôsobili pád Rímskej ríše. Dielo vyniká erudíciou a ironickým štýlom, pričom autor píše: „Búrka a vlny sú vždy na strane lepších námorníkov.“ Nové slovenské vydanie obsahuje výber z jeho prác s doslovom, ktorý sleduje vývoj historického bádania a kontroverzie okolo jeho téz. Gibbon sa zaoberá geografickými, klimatickými, intelektuálnymi a kultúrnymi rozdielmi medzi národmi, pričom nezabúda na hospodárske faktory. Vytvára pestrý a živý obraz celého veku ľudských dejín, pričom udržiava čitateľa v napätí zaujímavými témami a názornými opismi udalostí, bitiek a charakterov vodcov a cisárov. Namiesto len chronologického usporiadania faktov sa autor snaží objasniť historický vývoj a jeho zákony. Vďaka tomuto dielu prestala byť história len zoznamom zločinov a nešťastí, začali sme skúmať aj jej príčiny a dôsledky. Thomas Carlyle označil Gibbona za most medzi starovekom a moderným. Bol brilantným štylistom, ktorého dielo stále oslovuje čitateľov aj po dvoch storočiach. Winstona Churchilla fascinovalo natolko, že o jeho knihách napísal, že ich „úplne hltal“ a mal z nich veľký pôžitok.
A hospitalized English policeman reconstructs historical evidence concerning Richard III's role in the murder of Edward IV's two sons.
Ze života první české pilotky Boženy Laglerové.
Autor líčí nesčetné svízele Amosova a jeho tří druhů, novgorodských kupců, jedoucích s poselstvím k Dánskémi králi.
Soubor scénářů (Darmošlapové, Silnice, Cabiriiny noci, Sladký život, Osm a půl) jednoho z předních italských poválečných scénáristů a režisérů, původně neorealisty, později moralisty a kritika společenské konvence. Darmošlapové (I Vitelloni): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli,Ennio Flaiano v roce 1953. Přeložil Adolf Felix. Silnice (La Strada): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli za spolupráce Ennio Flaiana. Vydáno v roce 1955. Přeložil Adolf Felix. Cabiriiny noci (La notti di Cabiria): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano v roce 1957. Přeložil Adolf Felix. Sladký život (La Dolce vita): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi. Vydáno v roce 1960. Přeložil Jaroslav Pokorný. 8½ (Otto e mezzo): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi. Vydáno v roce 1963. Přeložil Zdeněk Frýbort.
Dagmar Dánská, nebo také Markéta Přemyslovna, byla česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I., která se později sňatkem s dánským králem Valdemarem II stala oblíbenou dánskou královnou. Poutavě psaný román o jejím životě.
Místy detektivními rysy značený příběh ze současné Sicílie, kde mafie, násilnická organizace ve službách kapitalismu a reakce, všemi silami brzdí pokrok. Vyšetřováním dvou vražd na sicilské vesnici se odhalí nejen metody a způsoby banditské činnosti mafie, ale i její spojení s nejvyššími místy, neboť stopy vedou až k členu vlády.
K pětistému výročí narození italského humanistického spisovatele a diplomata vychází první český překlad jeho traktátu, který formou živých, úsměvně laděných dialogů podává renesanční ideál harmonického člověka a zejména dokonalého dvořana.
Autor líčí nesčetné svízele Amosova a jeho tří druhů, novgorodských kupců, jedoucích s poselstvím k Dánskému králi.











