Robert Gellately je popredný historik modernej Európy, ktorého práce sa zameriavajú na obdobie druhej svetovej vojny a studenej vojny. Jeho rozsiahly záujem o holokaust ho viedol k výskumu ďalších genocíd, kde si stanovuje veľmi prísne definície. Vo svojich dielach skúma dynamiku moci, súhlasu a nátlaku v totalitných režimoch. Gellatelyho analýzy, často podložené originálnymi dokumentmi a svedectvami, spochybňujú zjednodušené pohľady na historické udalosti a zdôrazňujú komplexné sociálne a politické procesy.
Podtitul: společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu
Budování a fungování represivního aparátu třetí říše. Komunikace státních orgánů s veřejností. Ideologie a propaganda. Celospolečenská podpora nacistické politiky.
Studie. Každodenní život německé společnosti v l. 1933-1945. Přeměna demokratických struktur směrem k nacistické totalitě. Veřejné mínění a jeho cílevědomé ovlivňování. Rozšiřování podpory nacistů ve společnosti. Represe a teror ve jménu "očisty" společnosti. Vláda "silné ruky" jako jediná možnost obnovení mezinárodní prestiže a hospodářské prosperity.
Tato působivá kniha vrhá světlo na velké sociální a politické katastrofy, které zmítaly Evropou mezi lety 1914 a 1945. V periodě téměř nepřetržitých sociálních otřesů byly dějiny kontinentu poznamenány dvěma světovými válkami, ruskou revolucí, holocaustem a vzestupem a pádem Třetí říše. Ústředními postavami této katastrofy byli samozřejmě Lenin,Stalin a Hitler a tato kniha využívá nedávného zpřístupnění ruských a německých archívů, aby ukázala, jak úsilí těchto diktátorů o naplnění utopických a nenapravitelně scestných ideálů vedla jen k dystopické noční můře. Renomovaný historik Robert Gellately dospívá k závěru, že většina srovnávacích studií sovětské a nacistické diktatury je negativně poznamenána přehlížením Leninovy role v celém dramatu. Odmítáním mytologie „dobrého“ Lenina kniha načrtává přesvědčivý společensko-historický obraz role těchto tří diktátorů a pečlivě dokumentuje jejich podobnosti i rozdíly. Sleduje eskalaci konfliktů mezi komunismem a nacismem, a to zejména na pozadí Hitlerova boje proti „smrtelné hrozbě židobolševismu“. Kniha dokládá, že nesmiřitelné nepřátelství mezi Stalinem a Hitlerem nevyhnutelněmuselo vést k totální válce a genocidě. Důsledky tohoto osudového střetu jsou patrné ještě dnes.
The book offers a daring analysis of the significant social and political transformations in Europe during the tumultuous years from 1914 to 1945. It covers pivotal events such as the Russian Revolution and the Second World War, exploring the interconnectedness of these upheavals and their impact on European society. Through a comprehensive examination, it sheds light on the forces that shaped modern Europe during this critical period.
This book examines the everyday operations of the Gestapo, the Nazi secret police. How were the Gestapo able to detect the smallest signs of noncompliance with Nazi doctrines, especially 'crimes' pertaining to the private spheres of social, family, and sexual life? How could the police enforce policies such as those designed to isolate the Jews or foreign workers with such apparent ease?
Nazi ideology drove Hitler's quest for power in 1933, colored everything in
the Third Reich, and culminated in the Second World War and the Holocaust. In
this book, Gellately addresses often-debated questions about how Fuhrer
discovered the ideology and why millions adopted aspects of National Socialism
without having laid eyes on the leader or reading his work.
Robert Gellately challenges the belief that the German people knew little
about the Nazi terror, and the tendency of historians to distance ordinary
Germans from its excesses. He reveals for the first time the social consensus
behind the regime and the extent to which German men and women were involved
in the persecution of social outsiders and 'race enemies'.
Co sprawiało, że zwykli Niemcy stawali się gorliwymi zwolennikami Hitlera? Jak
niewielka, ekstremistyczna partia NSDAP przekształciła się wmasowy ruch
polityczny? Dlaczego, mimo początkowych wyborczych porażek, zdołała zgromadzić
ogromne społeczne poparcie? Wjaki sposób miliony osób głęboko przyswoiły sobie
poszczególne aspekty nazistowskiej ideologii? Czemu ogromna część Niemców
zaakceptowała wywołanie krwawej wojny, masowy terror iniezliczone zbrodnie?
Autor poszukuje odpowiedzi na te pytania, opierając się na różnorodnych
źródłach, przede wszystkim na bogatym materiale archiwalnym. Rekonstruuje, jak
krystalizowała się nazistowska ideologia, oraz opisuje przyczyny imechanizmy
gromadzenia się wokół NSDAP przedstawicieli kolejnych grup społecznych.
Zachęca przy tym czytelników, by spojrzeć na idee iprogram nazistów jako na
zestaw konkretnych obietnic ipropozycji złożonych niemieckiemu społeczeństwu,
anie irracjonalną, niespójną mieszankę absurdalnych pomysłów. Wswojej książce
stara się zbadać, obecność których komponentów była decydująca dla powszechnej
akceptacji polityki Hitlera. Ukazuje, jakie elementy kultury politycznej
Niemiec sprzyjały temu, by to właśnie nazistowska synteza retoryki skrajnie
nacjonalistycznej, rasistowskiej isocjalistycznej znalazła tak szeroki
oddźwięk nad Renem. Robert Gellately kanadyjski historyk, badacz dziejów XX
wieku, wszczególności nazistowskiego isowieckiego totalitaryzmu. Wieloletni
wykładowca Florida State University. Autor m.in. Stalins Curse: Battling for
Communism in War and Cold War (2013).
Zwei Weltkriege, die russische Revolution, Aufstieg und Fall des „Dritten Reichs“, der Holocaust - zwischen 1914 und 1945 brechen große politische Katastrophen über Europa herein und verändern die Gesellschaft von Grund auf. Im Zentrum der Katastrophen stehen drei Diktatoren: Lenin, Stalin und Hitler. Während über die Verbrechen und Grausamkeit der Letztgenannten Einigkeit besteht, wird Lenin bisweilen als „guter Gründungsvater“ eingeschätzt. Zu unrecht. Der renommierte Historiker Robert Gellately beweist in seiner Studie Lenins verheerende Rolle für die jüngere Geschichte und liefert damit den Schlüssel zu einem besseren Verständnis des großen Weltenbrands.