Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci s druhými lidmi, v každodenním životě a téměř ve všech oborech lidské činnosti, mě vedla k rozhodnutí položit si otázku, jak člověk od narození prakticky nevidomý ustavuje svět jako viditelný, leč neviděný. … Má práce by měla být pokusem o fenomenologickou, tj. na zkušenost zaměřenou, analýzu specifické situace nevidomého člověka. Můj text tedy bude veden tázáním, odkud a jak mi vyvstává zjištění, že svět, v němž žiji, je viditelný, ač já jej nevidím, co z viditelnosti světa se mi může jevit a jakým způsobem k tomu dochází.
Moravcová Jana Poradie kníh






- 2016
- 2010
Atmosféra "bleších trhů" láká nejen kupce, kteří se s chutí probírají nabídkou odložených věcí, ale i ty, jimž umožňuje vyzkoušet si svůj talent a vtip v roli prodávajícího. Tady se zrodil mnohý "sběratel zbytečností", tady ale taky může jeho stopa nevysvětlitelně končit. Sbírat se může všechno. Třeba i kdysi oblíbené dívčí památníčky - zvláště ty se známou říkankou začínající slovy "Letí, letí andělíček..." Konec čtyřverší vždycky v klidu odeslal andělíčky zpátky k nebesům a o nějakém zlověstném poslání nebyla ani zmínka. Jenže ten, kdo se teď pídí po památnících z určité doby a jistého regionu, si myslí své. Hledá totiž toho, kdo údajně beze stopy zmizel.
- 2010
Vražda s polární svatozáří
- 64 stránok
- 3 hodiny čítania
Na arktickou cestu od cestovní kanceláře Bešta se vypraví mezi běžnými cestujícími také novinář Lukáš Čeda, který však před odjezdem začne dostávat anonymy, které ho od cesty zrazují, Soňa Grosmanová, kterou zde chce její manžel „nechat zmizet“, jelikož se mu stane jaksi nepohodlnou, Rus Vadim, který je vyslán Grosmanem a má „speciální úkol“, avšak nakonec se stane svědkem únosu Soni a její kamarádky, a jde mu tedy „o krk“, a vedoucí zájezdu Prusík, který za všemi nekalostmi vidí přítelkyni kolegy Václava, která sem přijela „dělat problémy“. Vadim se po nalodění začne bát, a až poté, co záhadně zmizí, pochopí Prusík s Čedou, že je situace skutečně vážná.
- 2009
Třináctá kometa
- 229 stránok
- 9 hodin čítania
Vyřizování si účtů při sjezdu abiturientů bývá dost častá zápletka detektivních příběhů. Jenže když se nečekanou obětí stane čiperná stará paní, tak to zvláštní případ přece jen trochu je. Bývalí spolužáci se sjíždějí především proto, aby oslavili další léto svého života, nikdo z nich ovšem netuší, že tentokrát se rozhodli slavit v domku a zahradě u spolužáka, jehož soused, amatérský astronom, hlásá blížící se přelet komety. Je už třináctá v řadě těch, o kterých si tento muž vede záznamy, a podle všech náznaků nemůže přinést nic dobrého...
- 2008
Už název knížky napovídá, že jde o příběhy, které čtenáře vtáhnou do hry, kde tušení ruku v ruce s logikou a poodhaleným tajemstvím kráčí po hranici mezi rozdílnými světy. Mezi světy spravedlnosti a zločinu, vlídnosti a zákeřné škodolibosti, zemité jistoty a nabízených úniků do hájemství fantazie. Pastičky rozumu - nejen ty, které se skrývají v krátkých prózách této knížky - číhají v každodenním životě na každého z nás. A všichni se tak vlastně pohybujeme v "krajinách tušení", kam nás povídky zvou... Jen o tom leckdy nevíme.
- 2008
Před touto ženou se kdysi chvěli autoři, nabízející prestižnímu nakladatelství k vydání své detektivní příběhy. Nesmlouvavé redaktorce neunikla v ději žádná logická chybička. O téhle redaktorce se říkalo, že je něco mezi slečnou Marplovou a Herculem Poirotem. Prostě - slečna Poirotová... Jenže teď? Můžete se téměř vsadit, že i na osamělé horské chatě je počítač, někdo má možná notebook a všichni podezřelí jsou zcela jistě vyzbrojeni mobily. Každý tu málem může přes internet zjistit, jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Tak co chcete řešit? Jakou logickou chybičku můžete objevit, když zrovna nejste expert na všechny ty elektronické vynálezy? Ale přes to - jako pro ni vyšitý...
- 2007
Pinč baskervillský
- 221 stránok
- 8 hodin čítania
Někdejší student ze zvědavosti navštíví místo, kde kdysi v internátu prožil jeden bláznivý školní rok. Zdá se však, že vila, v níž internát býval, na návrat někdejšího studenta potměšile čekala, aby ho zapletla do sítě, v níž hrají svou podivnou roli všichni její současní obyvatelé: od zvláštní dvojice pána a paní domu až po mladého muže, který je přesvědčen, že všechny přechytračí. Nejdůležitější postavou je ale ten, kdo nedávno z neznámých důvodů zmizel. Přišel sem prý někoho hledat. Našel ho, nebo tu snad objevil něco, co ani nechtěl? Do napjaté atmosféry občas vítězně zazní štěkot malého pinče, na kterého někdejší student - ač nerad - musí stále vzpomínat. Jenže... Paní domu psy nesnáší, a tak tu žádné takové stvoření široko daleko není! Někdejší student se ani nenaděje a stává se nedobrovolným detektivem...
- 2005
Penzion Mamey v Jizerských horách se takřka ničím neliší od podobných - pečlivě udržovaných a vedených ubytovacích zařízení uprostřed lesů. Asi i jinde bývá nějaké to zvláštní apartmá pro vybrané hosty, asi i jinde se občas objevují různí podivíni, kteří mívají prapodivná přání. Noční vrátný penzionu bývá na všelicos zvyklý, ale přece jen - hrát každou noc telefonicky šachy s dámou z protekčního apartmá, to určitá zvláštnost je! A když si pak poněkud zvídavá pokojská nedá pozor na pusu, začnou se dít věci opravdu podivné. A nebezpečné. Zdá se, že penzionu se dotkla smrt. A když jde o život, končí legrace - a taky romantika. A pak je tu ještě jedna zvláštnost penzionu: ano - to jméno. Mamey... Znalci cizokrajného ovoce ovšem vědí, co to slovo znamená. Mamey chutná znamenitě. Věděl však majitel penzionu, že o jádru mameye, které je samo osobě výtvarně nádherné jako neobvyklý dekorační předmět, kolují různé historky?
- 2005
Deskové a karetní hry mohou být nejen zábavou, ale také efektivním učením. Například deskové hry v publikaci Mgr. Jany Moravcové procvičují nejrůznější jazykové jevy učiva třetí a čtvrté třídy základní školy a pomáhají především tam, kde je nutné s dětmi velmi intenzivně procvičovat. Dlouhodobé cvičení je někdy pro děti unavující, a tak známé hry s figurkami a kostičkami jim úkoly usnadní. Většinu uvedených her lze hrát ve dvojicích, takže výborně poslouží i rodičům, kteří chtějí svým dětem učení zpříjemnit. Stejně tak se ale uplatňují ve školních družinách, speciálních třídách pro děti s poruchami učení a ve školách při nemocnicích, kde je nutné udělat dětem učení obzvlášť zajímavým.







