Bookbot

František Hudeček

    František Hudeček
    Letokruhy. Výbor z poezie 1928-1960
    Samotín
    Newtonův mozek
    Svatý Xaverius, Newtonův mozek
    Lodivod dunajský
    Sedmý kříž
    • 1990
    • 1973

      Obě prózy patří k nejvýznamějším a nejcharakteris­tičtějším autorovým romanetům. Děj prvního romaneta je soustředěn kolem barokního obrazu umírajícího světce v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Ve druhém romanetu jsou v napínavém ději zobrazeny smělé perspektivy, které přináší moderní věda.

      Svatý Xaverius, Newtonův mozek
    • 1970

      Výbor, vydávaný k básníkovým pětašedesátinám, je pořízen ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život.

      Beze jména
    • 1967

      Kniha sa odohráva v roku 1876 a autor nám v nej prostredníctvom dobrodružno-kriminálneho príbehu predstavuje zaujímavým spôsobom Dunaj prakticky od prameňa v Nemecku, až po jeho ústie do Čierneho mora. Hlavným hrdinom je statočný bulharský vlastenec Sergej Ledko, ktorý sa v prestrojení za prostého rybára vracia loďou po rieke do vlasti, kde sa má zapojiť do národného povstania proti Turkom. Omylom je však pokladaný za vodcu zločineckej bandy kupliarov a vrahov Ivana Strigu, ktorých sa snaží dolapiť policajný komisár Karol Dragos. Sergej Ledko je počas svojho putovania vystavený mnohým útrapám vrátane zatknutia, nakoniec je však pravý zločinec aj vďaka jeho prispeniu zneškodnený.

      Lodivod dunajský
    • 1964

      Zázračná Madona, Svatý Xaverius a Newtonův mozek - ta nejlepší romaneta z díla Jakuba Arbesa.

      Newtonův mozek
    • 1960

      Na odlehlém místě, kdesi v Kalifornii existuje lékařský ústav, v němž doktor Zorn za pomoci nejmodernějších prostředků biochemie léčí lidskou zrůdnost. Sem se přijíždí léčit největší komik amerického filmu Tonio Presto. Proč? Je nespokojen, že za své postavení a velké bohatství vděčí svému trpasličímu vzrůstu a znetvořené tváři. Nemůže se smířit s myšlenkou, že bude muset neustále představovat tragikomického šaška, jak mu to předpisují jeho zaměstnavatelé. Celou svou bytostí touží stát se normálním člověkem a tvořit svobodně, podle vnitřního přesvědčení a osobního poznání života. Doktor Zorn Presta skutečně vyléčí. Presto se stává normálním člověkem, který sice našel svou tvář, ale ztrácí tím angažmá u filmové společnosti, neboť se stal jedním z mnoha a nikdo jej nepoznává. A teprve teď vidí Presto vlčí zákony své svobodné země. Než se mu podaří dostat se znovu k možnostem širokého uplatnění svého uměleckého talentu, musí se utkat se svými někdejšími přáteli o holou existenci. V tomto boji se však kolem něho vytváří kruh blízkých spolupracovníků, kteří ho nenechají padnout v nerovném zápase, a tak se Prestovo dílo stává dílem všech prostých lidí.

      Člověk, který našel svou tvář
    • 1945

      Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů.

      Samotín