Parametre
- 208 stránok
- 8 hodin čítania
Viac o knihe
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?
Skladom máme celkom knihy Jidiš pro radost (2013).
Nákup knihy
Jidiš pro radost, Leo Rosten, Ota Ornest
- Jazyk
- Rok vydania
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 3,99 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Jidiš pro radost
- Jazyk
- česky
- Autori
- Leo Rosten, Ota Ornest
- Vydavateľ
- Leda
- Rok vydania
- 2013
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 208
- ISBN10
- 8073353334
- ISBN13
- 9788073353339
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Učebnice, Ezoterika & Náboženstvo, Jazykové učebnice & Slovníky, Náboženské témy, Humor, Náboženstvo, Príručky a návody, Jazyky, Judaica, Židia, Slovníky, Židovská literatúra, Judaizmus, Vtipy & Anekdoty, Židovská kultúra, Jidiš, Židovské anekdoty
- Prvé vydanie
- 1968
- Pôvodný názov
- The Joys of Yiddish
- Hodnotenie
- 4,2 z 5
- Anotácia
- Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?