Bookbot

Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu

Viac o knihe

Publikace představuje první komplexní přehled o budování celostátní sítě kulturních domů v socialistickém Československu. Tyto stavby, jakožto centra veřejného života, získaly značnou státní podporu v ekonomické, politické a legislativní sféře. Autoři se nezaměřují pouze na typologii těchto budov, ale také na jejich osvětový a emancipační potenciál a funkci jako nástroje pro organizaci a kontrolu volného času. Kniha zkoumá historické kořeny kulturních zařízení od 19. století a jejich vývoj v meziválečném období, přičemž se dotýká i doby po roce 1989, kdy se provozovatelé museli vyrovnávat s novými nároky. Pokrývá český a slovenský kontext, což umožňuje zachytit různé historické zkušenosti. Texty napsali odborníci jako Jiří Andrs, Jan Galeta a další, včetně předmluvy od britského historika kultury Davida Crowley. Kniha kombinuje odborný text s obrazovou publikací, obsahující fotografie Oskara Helcela a Martina Netočného, kteří dokumentovali kulturní domy v Česku a na Slovensku. Publikace je rozdělena do čtyř částí, přičemž každá se zaměřuje na různé aspekty výstavby a historie těchto institucí, včetně případových studií a dobových reprodukcí, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. Grafika: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová.

Vydanie

Nákup knihy

Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu, Irena Lehkoživová, Michaela Janečková

Jazyk
Rok vydania
2024
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Túto kópiu už nemáme.
alebo
Zobraziť dostupné vydanie

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Jazyk
česky
Väzba
pevná
Počet strán
888
ISBN10
8088308887
ISBN13
9788088308881
Série
Anotácia
Publikace představuje první komplexní přehled o budování celostátní sítě kulturních domů v socialistickém Československu. Tyto stavby, jakožto centra veřejného života, získaly značnou státní podporu v ekonomické, politické a legislativní sféře. Autoři se nezaměřují pouze na typologii těchto budov, ale také na jejich osvětový a emancipační potenciál a funkci jako nástroje pro organizaci a kontrolu volného času. Kniha zkoumá historické kořeny kulturních zařízení od 19. století a jejich vývoj v meziválečném období, přičemž se dotýká i doby po roce 1989, kdy se provozovatelé museli vyrovnávat s novými nároky. Pokrývá český a slovenský kontext, což umožňuje zachytit různé historické zkušenosti. Texty napsali odborníci jako Jiří Andrs, Jan Galeta a další, včetně předmluvy od britského historika kultury Davida Crowley. Kniha kombinuje odborný text s obrazovou publikací, obsahující fotografie Oskara Helcela a Martina Netočného, kteří dokumentovali kulturní domy v Česku a na Slovensku. Publikace je rozdělena do čtyř částí, přičemž každá se zaměřuje na různé aspekty výstavby a historie těchto institucí, včetně případových studií a dobových reprodukcí, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. Grafika: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová.