Nocny prześladowca Życie i zbrodnie Richarda Ramireza

„Kdo je ten hezký kluk?,“ zeptala se zpěvačka Madonna, když šla do vězení navštívit svého manžela Seana Penna. V cele vedle herce seděl Richard Ramirez, obávaný Noční lovec, odsouzený 19x na smrt. I jeho charismatem a obrovským zástupem fanynek, z nichž si jednu dokonce v kriminále vzal, zatímco jiné se mu nenápadně odhalovaly během návštěv a on při tom masturboval rukou v kapse, se zabývá kniha Philipa Carla. Nejde ji nesrovnávat s nedávno vydaným Tedem Bundym, Carlův styl je chladnější, zpravodajský a většinu textu si drží profesionální odstup, byť jeho lehce ironické komentování Ramirezových fanynek v závěru je kouzelné. Autor vás hned zkraje vrhne do vražedného běsnění, kdy jeden bestiální čin střídá druhý a nenechá vás vydechnout. Brutalitu Ramirezova počínání umocňuje Carlův věcný projev a opravdu mrazivé popisy útoků obávaného vraha se na vás valí jako lavina. Po mordech se autor vrátí do Richardova dětství, poukáže na vliv bratrance, jehož kratochvílí ve Vietnamu bylo znásilňovat a zabíjet a portrét nelítostného vraha je kompletní. Vyčerpávající je táhnoucí se soudní proces, největší slabina celé knihy, Carlo jde opravdu do detailů a průběh líčení je chvílemi zdlouhavý, nejzajímavější je na něm Ramirezovo chování - od řinčení řetězy a provolávání slávy Satanovi, přes vrčení na média a úsměvy směrem k obdivovatelkám, či chvilky, kdy rošťácky házel prasátka soudci do očí pomocí kousku alobalu nalepeném na poznámkovém bloku.