Kdo chce znát antické myšlení, musí číst Ovidia.
Miláčik čitateľov je práve vypredaný
Viac o knihe
Proměny (jsou shrnuty do 15 knih) se staly jedním z nejvlivnějších antických spisů a teprve v době osvícenství se rozvíjejí do českých básní. Krátké příběhy, eposy řeckých dějin ve zkrácené formě (chronologické vyprávění), v nichž se autor snaží hledat společné téma proměny.Často se jedná o přeměnu nymfy v přírodninu, člověka v přírodninu apod. Veršovaný text je psaný formou hexametru. Často se v textu vyskytuje přímá řeč. Bohyně zahoří hněvem a na strmém vrcholku Kynthu takto k oběma zrozencům svým se promlouvat jala: „O mně, vaší matce, tak pyšné, že dala vám život, o mně, jež z bohyň žádné krom Júnóny ustoupit nechci, šíří se pochyby, zda jsem bohyní, s oltářů budu vyhnána po věky ctěných, když vy mi nepřispějete. To však není jen jediná urážka: rouhavou řečí zvětšila Niobé mrzký svůj čin a stavěla drze nad vás potomky své, a mne – ať na ni to padne! – bezdětnou zvala, ta hříšná, v níž otcův jazyk se ozval!“
Nákup knihy
Proměny, Publius Ovidius Naso, Pablo Picasso
- Jazyk
- Rok vydania
- 1969
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
- Titul
- Proměny
- Jazyk
- česky
- Rok vydania
- 1969
- Väzba
- pevná
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Filozofická tematika, Mytológia, Darčeky pre mužov, Starovek, antika, Pomsta, Rím, Rómovia, Žiarlivosť, Ságy, Premena, Bohovia, Epos, Staroveký Rím, Latina, Staroveká a antická literatúra, Stvorenie, Rímska literatúra, Cnosti, Rímska mytológia, Ovidius
- Pôvodný názov
- Metamorphoses
- Hodnotenie
- 4,05 z 5
- Anotácia
- Proměny (jsou shrnuty do 15 knih) se staly jedním z nejvlivnějších antických spisů a teprve v době osvícenství se rozvíjejí do českých básní. Krátké příběhy, eposy řeckých dějin ve zkrácené formě (chronologické vyprávění), v nichž se autor snaží hledat společné téma proměny.Často se jedná o přeměnu nymfy v přírodninu, člověka v přírodninu apod. Veršovaný text je psaný formou hexametru. Často se v textu vyskytuje přímá řeč. Bohyně zahoří hněvem a na strmém vrcholku Kynthu takto k oběma zrozencům svým se promlouvat jala: „O mně, vaší matce, tak pyšné, že dala vám život, o mně, jež z bohyň žádné krom Júnóny ustoupit nechci, šíří se pochyby, zda jsem bohyní, s oltářů budu vyhnána po věky ctěných, když vy mi nepřispějete. To však není jen jediná urážka: rouhavou řečí zvětšila Niobé mrzký svůj čin a stavěla drze nad vás potomky své, a mne – ať na ni to padne! – bezdětnou zvala, ta hříšná, v níž otcův jazyk se ozval!“