Paul Verlaine Knihy

Publikácia ONESKORENÉ VINOBRANIE je tak trochu výnimočná preto, lebo výber textov a ich redakcia sú poznačené dosť subjektívnymi kritériami. Zostavovateľ do nej zaradil texty autorov, ku ktorým má osobitý vzťah, od ktorých sa učil a ku ktorým sa s väčšou či menšou intenzitou v priebehu svojej umeleckej aktivity vracal. Paul Verlaine, Jean Arthur Rimbaud, Filippo Tommaso Marinetti, Guillaume Apollinaire, Tristan Tzara, Paul Eluard či André Breton (hoci ten v prítomnom výbore zastúpený nie je) predstavujú pre Ivana Mojíka, autora niekoľkých básnických zbierok, koncentrát tých úsilí a snáh, o ktoré sa moderná európska lyrika v minulom období usilovala. Ivan Mojík prebásňoval ich texty z doslovných prekladov svojej ženy Drahomíry Mojíkovej, ktorá bola za svojho života jeho neoceniteľnou spolupracovníčkou a tlmočníčkou. Aj preto je kniha venovaná jej pamiatke.

Antológia svetovej ľúbostnej poézie do konca 19. storočia.

State o francúzskych básnikoch konca 19. storočia.

Knihu veršů jednoho z prokletých uspořádali Petr Kopta a Jan Vladislav, který je také autorem úvodní eseje, životopisných poznámek a ediční poznámky. Kniha je doplněna dobovým obrazovým materiálem, vzpomínkami současníků, Verlainovými dopisy a dalšími dokumenty vybranými a přeloženýmiopět Janem Vladislavem. Jednotlivé básně jsou překlady z dílen našich nejznámějších básníků a celá kniha patří ke špičce toho, co v KPP vyšlo.

14 básní klasika moderní francouzské poezie s ilustracemi Oty Janečka Podkladem pro vydání knihy básní se stal bibliofilní tisk Sedm básní Paula Verlaina, který vydal Klub přátel umění ve Zlíně v roce 1978 díky architektovi Šebestiánu Zelinovi. Pro knižní vydání byl výběr básní rozšířen na čtrnáct. Vše ostatní zůstalo nezměněno - výtvarný doprovod Oty Janečka i zvolené mistrovské překlady Františka Hrubína. Kniha je i jistým dokumentem o úrovni krásných tisků v sedmdesátých letech. Kniha má 48 stran o rozměru 120x165 mm, 10 celostránkových barevných reprodukcí grafických listů Oty Janečka, pevnou koženkovou vazbu.

Poprvé vychází v češtině kompletní básnické dílo Paula Verlaina v překladu Gustava Francla. Překladatel se věnuje po celý život překládání francouzské poezie a překlad Verlainova díla je vskutku významným počinem a stane se obohacením literárního fondu překladových děl. Osobnost Paula Verlaina a jeho díla upoutává čtenáře dlouhá desetiletí a do jedinečného světa poezie a jejího kouzla uvádí stále nové a nové čtenáře.

Čtyři roky před smrtí, v roce 1892, vydává francouzský básník Paul Verlaine knihu veršů, nazvanou Intimní liturgie. „Tato nevelká knížka, jež se obrací k nevelké čtenářské elitě,“ píše v úvodu básník, „je doplněním, ba odvažuji se říci vyvrcholením dosti významného a rozlehlého díla, o němž se autor domnívá, že odpovídá jeho opravdovému vztahu k víře.“ Sbírka je soukromým, intimním vyznáním křesťana, který si v těžké životní chvíli uvědomil, že až dosud byla jeho víra formální a nedostatečná. Básně lze rozdělit do dvou skupin, které se vzájemně prostupují. V jedné autor evokuje hlavní svátky liturgického kalendáře, v druhé pak veršem parafrázuje hlavní části mše. Bezprostředním popudem k básníkově konverzi se staly dvě události, které tvrdě zasáhly do Verlaineova života. Obě znamenaly ztrátu bytostí, k nimž byl básník citově vázán. V červenci 1873 Verlaine v hádce postřelil svého přítele Arthura Rimbauda, a třebaže zranění nebylo vážné, ocitl se básník na dva roky ve vězení. V dubnu 1874 rozhodl soudní tribunál departamentu Seine o rozluce Verlaineova manželství s Matyldou Mautéovou, která si podle rozsudku měla podržet i jejich syna. Když toto rozhodnutí předával ředitel věznice v belgickém Monsu Verlainovi, vyžádal si básník útěchu od kněze. Zároveň poprosil o katechismus.

Verše vybrané a citlivě přetlumočené Gustavem Franclem odrážejí nelehký a hořký úděl člověka, jehož citové vazby se často dostávaly do tragických poloh, které v konečném dopadu předznamenaly i Verlainův odchod z tohoto světa. I po mnoha letech od svého vzniku mají však tyto verše pro svou formální vytříbenost schopnost silně oslovit současného čtenáře. Vždyť téma nenaplněné lásky je nakonec motivem, který bude věčně vyhledáván jak v dnešní, tak i budoucí poezii.