Hlavnými hrdinami románu sú dvaja chlapci, ktorých spája mnoho podobného: osamelosť, túžba po priateľstve, láska k hudbe. Dojemná je práve sila priateľstva týchto dvoch chlapcov, ktorá sa najväčšmi prejaví počas ťažkej choroby jedného z nich.
Říkadla a kratší básně jsou inspirovány především světem kolem předškolního dítěte - přírodou během roku, věcmi, svátky.
Příběh o dětech z neobyčejného dětského domova Slunečnice, kde vládne hodná paní ředitelka Pralinka, a co je nejdůležitější - kde jsou děti šťastné.
Nový pohádkový soubor, který uspořádala Marie Motlová a ilustrovala Denisa Wagnerová, se výborně hodí na dobrou noc i deštivé odpoledne, pro všední den i pro svátek. Děti v něm najdou pět klasických příběhů napsaných tak, jak jsme je slýchávali my, dospělí, od svých babiček. O kmotru Matějovi, který přechytračil souseda, a o Šípkové Růžence. Pohádky psané krásným jazykem jsou vhodné pro ty, kteří zvládli čtení, ale budou příjemné i pro předčítání starším předškolákům. Babička skutečně vypráví ty nejkrásnější a nejznámější pohádky - o Červené Karkulce, o Sněhurce, o Smolíčkovi ..
Krátké lyrické básničky pro děti o významných pražských místech.
Příručka Údržba a opravy automobilů ŠKODA 105 ▪ 120 ▪ 125 ▪ 130 ▪ 135 ▪ 136 ▪ Garde ▪ Rapid
Tentokrát se setkáváme s Márinkou na konci školního roku, kdy se chystá na prázdniny.
Na indiány si hrál aspoň na chvíli jistě každý správny chlapec. Pre deväťročného Fandu Blesíka, alias Chytrú líšku, je to však viac než hra – odmala vyrastá v detskom domove a nepoznané teplo rodiny si vynahrazuje vysedávaním pri poradnom ohni. Hlavnými hrdinami príbehu sú deti z dediny Hroznov a z detského domova na Větrově. Hry a nezbednosti, strasti, detské priateľstvá i sváry, túžba po harmonickej rodine a po šťastí… Všetky ingrediencie namiešať v správnom pomere, aby sa čitateľ bavil aj premýšľal, autorka ovláda veľmi dobre. Sny, radosti a trápenia knižných hrdinov sú podobné tým, s ktorými sa detskí čitatelia stretávajú dennodenne, navyše tu nachádzajú často aj riešenia problémov. Vďaka láskyplnému humoru a umeniu vcítiť sa do detskej duše si knižka Markéty Zinnerovej našla svojich obdivovateľov a čitateľov už medzi niekoľkými generáciami.
Knížky o řídících Márince patřívaly mezi nejčtenější a nejpopulárnější vyprávění pro děti a dodnes si nalézají mezi děvčaty a chlapci svoje čtenáře. Příběhy o Márince jsou totiž zábavné, oplývají vtipem a dobře se čtou. A přitom ledacos napovídají o koloběhu života v době před více než stoletím, kdy bylo tolik věcí docela jiných.
Atmosféra prvních čtyř básní je podmíněna stejným námětem-smrtí. "Jarní den" vypráví veršem o skonu prostého člověka na nemocničním lůžku. Druhá báseň je elegií věnovanou osudu dívky Marie, třetí pak sleduje závěr Balzacova života po jeho návratu s chotí do Paříže. Ve čtvrté básni objevuje umírající Patroklos pravou tvář svého přátelství s Achillem. Pátá opěvuje strom u Sevastopolu, přečkavší dějiny.
Přepracované dva původní autorčiny příběhy pro děti, a to: Mirka s Jirkou sami doma (1978) a Mirka s Jirkou a cihlový kluk (1983).
Vyprávění o Lence a její velké lásce, nezkrotném koni Strakáči.
Andrea si ráda všelicos vymýšlí, proto jí říkají Andrsenka. Ale někdy se do těch svých snů zamotá tak důkladně, že se jí hned nepodaří se z nich vymotat. A pak už to přestává být legrace... O tom, o filmové slávě, kterou měla skoro na dosah ruky - nebýt šesti housek se salámem, o povedených dvojčatech, bezvadné babičce Houžvičce, Donátovi se dočtete právě v této novele.
Thomas a quinze ans. A la suite d'une transfusion sanguine, il est devenu séropositif. Pour lui aucune différence : il veut vivre comme tout le monde, sans le mépris et surtout sans la pitié des autres. Ses parents ont d'ailleurs fait promettre le secret au proviseur de son collège. Mais quand Thomas tombe amoureux d'Elsa, la mécanique de la peur et de l'ignorance se met en marche.
Z Němci zabraného území bývalých Sudet muselo uprchnout více než tři čtvrtě miliónu českých lidí. Ti, kteří z různých - často rodinných - důvodů zůstali, ocitli se v ponižujícím postavení občanů trpěných z milosti nových pánů. Později byli násilně poněmčováni. A velmi často na tom byly nejhůře děti - děti ze smíšených, česko - německých manželství, stejně jako Mirek.
Bandita vlastne nie je poník, aj keď si to o ňom kdekto myslí. Je to kôň! Ale maličký. A tak sa preňho ťažko hľadá jazdec a majiteľke stajne to robí veľké starosti. Jedného dňa sa na farme objaví dievčatko Šárka. Bandita veselo zaerdží – konečne sa na ňom bude niekto učiť jazdiť.
Rytmické verše, krátké i delší, na nejrůznější témata. Humorné básničky s pěknými barevnými ilustracemi Denisy Wagnerové.
Volné pokračování knížek Táta k příštím vánocům a Táta pro radost i zlost. Desetiletá Jana je okouzlena setkáním s o deset let starším Evženem. Protože má hlavu plnou svého poblouznění, je roztržitá, zapomětlivá, zanedbává učení. Zákonitě proto dochází ke konfliktům v rodiněi ve škole. Jana si vyčítá, že myslí na někoho cizího, že rodiče budou smutní, že nemá ráda jen je. Snaží se na Evžena zapomenout. K tomu ji pomohou její dvě mladší sestry. Kniha nevyžaduje znalost předchozích dvou knih. Je naprosto samostatným útvarem. Pro děti od 8 let.
Příběh malé Adélky, která se dostává do nemocnice. Svým dětským chápáním prožívá neznámé věci a těší se domů. Skamarádí se s další holčičkou Margitou a se zdravotní sestřičkou. Jde o velmi klidný příběh o statečné holčičce a o tom, jak se nakonec dostane v pořádku k mamince.
Velká písmena - vhodné pro začínající čtenáře.
Příběh o tom, jak a kde děti hledaly dědečka a babičku.
Kniha vypráví o dívce Lídě Filippové a jejím otci, kterému říká Žemlička. Dívka se u moře zamiluje do chlapce Sevky. Její štěstí je narušeno zprávou, že má její otec rakovinu a musí na operaci.
Antologie pohádek a veršů našich předních básníků pro nejmenší.
K napsání hraničářského příběhu Duha nad Větrnou mě vybídla náhodně zaslechnutá otázka při chůzi rozkvetlým parkem. „Tati, jaký jsi byl vlastně kluk?“ ptal se asi osmiletý chlapec lehce prošedivělého muže s fotoaparátem zavěšeným na rameni. Přiznávám, že ozvěna jeho hlasu vemně dosud nezanikla. – Chtěli jsme být takoví, jací jsme byli? Jirka tesařů, polosirotek, jel s maminkou před desítkami let rychlíkem vstříc neznámé budoucnosti z polabského Závodí do naprosto odlišného kraje k novému otci, kterého znal jenom z několika krátkých návštěv. Já však, abych se s ním opět setkal, musel jsem se vrátit do doby bez tranzistorů, televizních obrazovek a jiných dnešních vymožeností. Tehdy například přiváděl sportovní tribuny do varu svými fantastickými robinzonádami Plánička, legendární brankář červenobílých, po silnicích jezdily v oblacích prachu automobily, pradědečkové těch našich, a na nebi vrněli blanoplošní předkové tryskových letedel, budící zaslouženou pozornost už jen na fotografiích. Je možné srovnávat tehdejší jirky, Tondy či Evy se současnými? Jen jejich jádra, když každá lidská osobnost je společensky a lidsky podmíněna. Pravda však zůstává pravdou a lež lží, tak jako láska či nenávist, radost i hoře. V každém případě dík vypálenému dubu u Větrné i zádumčivé kráse zbytků staré řeky pod Závodím, i jejich paměť totiž přežila největší lidskou válku. Přejme si, aby všechno, co se kolem nich mění, se líbilo i jim.
