Rabíndranáth Thákur Knihy

Rabindranáth Thákur pozýva na cestu do málo známej krajiny, ktorou je naše vnútro, náš duchovný svet, ten pravý raj srdca, ktorý by sme márne hľadali v labyrinte sveta, mimo seba samých. Preklad Ľubomír Feldek.

"Keď sa medzi kandidátmi na Nobelovu cenu za rok 1913 zjavilo aj meno R. Thákura, privítala to takmer celá porota s nadšeným súhlasom. Švédsky básnik a románopisec Verner von Heidenstein, takisto nositeľ Nobelovej ceny za literatúru a veľký obdivovateľ hlavne Thákurovho diela Gitándžali, pri tejto príležitosti napísal: "Čítal som tieto verše s hlbokým dojatím a nespomínam si, že by som za posledné desaťročie našiel v poézii niečo podobné. Bol to taký vzácny zážitok, aký možno porovnať len s pôžitkárskym vdychovaním sviežeho jarného vzduchu. Jeho poézia neobsahuje nič sporné alebo nepokojné, nič, čo by nemalo význam... a ak možno o niektorom básnikovi povedať, že má kvality, ktoré ho oprávňujú na Nobelovu cenu, potom Thákur je tým pravým mužom" (z anotácie na prebale) Obsahuje: Stroskotanci; Pošta; Gitándžali; Záhradník; Básne.

V poviedkách sa odráža hlboký vzťah autora k deťom a bengálským ženám.

Fireflies, or brief poems, originated in China and Japan and were often written on pieces of silk. Fireflies is a collection of proverbs, aphorisms and maxims. Each firefly, rarely more than a sentence long, represents a luminous thought on love, life, beauty or God. Each page of this book contains a decorative design by Boris Artzybasheff with the short two to three line maxim of Tagore's beneath. Each page is a work of art printed in two colors.

Soubor nábožensko-filozofických úvah, které Thákur anglicky přednesl v zimě 1912-1913 ve Spojených státech a na jaře roku 1913 v Anglii. Autor byl velký indický spisovatel, filozof a náboženský myslitel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Tato knížka je sbírkou jeho úvah, do které soustředil své filozofické a náboženské názory. Zabývá se zde základními otázkami lidské evoluce - odvěkým problémem, jak nalézt rovnováhu mezi snahou lidstva zlepšovat své materiální životní podmínky a touhou po pochopení řádu vesmíru. Hledá společné jádro různých přístupů a přitom cituje Ježíše, Buddhu a Upanišády, ale zmiňuje se také o objevech moderní fyziky. A hlavně s hlubokým citem mluví o člověku a jeho činnosti, oo lásce, svobodě a nekonečnu......

Dvě sbírky básní v próze - Zahradník a Dárek z lásky. Básník nahlíží do podstaty milostného citu a snaží se definovat poslání ženy ve vztahu k muži.